|
Děkujeme za připomínky, které nám pan Šimek k názorům pana Hlinovského napsal. Předpokládáme, že jeho dopis neodráží jenom jeho názory, ale názory širšího spektra elektrotechniků. Řekli bychom, že se jedná o názor proti názoru, přičemž si nemyslíme, že by oba byly v zásadním rozporu.
Názory pana Hlinovského se jistě vytvářely na základě jeho dlouhodobého působení v oblasti elektrických zařízení strojů. Zveřejnil je i v časopise Elektro v čísle 6 z tohoto roku. Tam je vyjádřeno i to, co zřejmě pan Šimek cituje, totiž, že "účelem výchozí revize elektrického zařízení stroje je ověření bezpečnosti té části instalace, která není elektrickým zařízením stroje, tj. přívodu elektrické energie ke strojnímu zařízení, přičemž strojní zařízení (jako celek, včetně elektrické části) je chápáno jako připojovaný spotřebič". Tento názor není nijak nový a formuloval se již v době zpracování ČSN 33 2200:1985 (která byla jednou z prvních norem ekvivalentní s mezinárodní normou, a to IEC 204, dlouho předtím, než totéž provedla evropská normalizace). Uvedená ČSN 33 2200:1985 totiž z kapitoly "zkoušky" odstranila slovo výchozí revize (které uváděla předchozí ČSN 34 1630) a důsledně z mezinárodní normy převzala použití termínu zkoušky s tím, že příslušným zkouškám musí být podrobeno celé elektrické zařízení každého stroje. Přitom, podle tehdy platného hospodářského zákoníku, za výrobek, a tedy i jeho bezpečnost odpovídal plně výrobce. Stejná zásada platí i v současné době, kdy zejména z hlediska odpovědnosti výrobce za bezpečnost výrobku je určena podstatně přesněji současným právním řádem (především zákonem č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a jeho prováděcími nařízeními vlády). Souhlasíme s tím, že provedení zkoušek spadá pod odpovědnost a tedy i pravomoc výrobce, a ten že je také odpovědný za určení kvalifikace pracovníka, který provádí zkoušky strojního zařízení. Tak to v podstatě platilo i dříve (alespoň od roku 1985, kdy byla vydána ČSN 33 2200). Vcelku se však domníváme, že uvedený názor je aplikovatelný na strojní zařízení, které se jednoduchým způsobem (jak uvádí pan Hlinovský - jako "spotřebič") připojuje k elektrickému přívodu.
Nicméně takové pojetí naráží na potíže a námitky u složitých strojních zařízení, která nejsou charakteru spotřebiče. U těchto strojních zařízení je nutno jejich montáž, připojení, a to nejen k přívodu elektrické energie, ale i k jiným strojním zařízením, datovým spojům, popř. dalším médiím, provést na místě, kam jsou určeny a kde je také nutno provést jejich seřízení. Námitky jsou prezentovány především ze strany organizací, pro něž se montáž provádí a které jsou odběratelem strojního zařízení. U takových složitých strojních zařízení se zkoušky, a to nejen ty elektrické, které jsou předepsány v ČSN EN 60204-1, ale především ty funkční, na kterých však bezpečnost obsluhy závisí mnohdy podstatněji než na řádném provedení elektrické instalace stroje, provádějí nejen za účasti pracovníků dodavatele, ale i odběratele, pro něhož se strojní zařízení montuje. Tady je také vyžadována účast pracovníků s vyšší kvalifikací než podle § 6.
Pan Hlinovský uvádí, že tyto zkoušky se provádějí jako poslední až po elektrických zkouškách předepsaných v ČSN EN 60204-1, což je také možno odvodit z pořadí zkoušek, jak je uvedeno v této normě. Důležité však je, že uznává, že u složitějších bezpečnostních funkcí (např. blokování ochranných krytů, dvouručního ovládání apod.) jsou zkoušky dost náročné a nemůže je provádět pouze osoba s nižší elektrotechnickou kvalifikací. Pan Hlinovský uvádí, že nejpovolanější osobou pro tyto zkoušky je projektant, který obvody navrhl. S tím nelze než souhlasit. Možná bychom k tomu však dodali, že by tohoto projektanta měl provázet praktik, pro něhož nebo pro jehož spolupracovníky je zařízení určeno a kteří se zařízením (nebo na zařízení) budou pracovat. Na základě zkušeností pracovníků působících v oblasti strojních zařízení se kloníme k názoru, že by projektanta měl provázet také revizní technik s kvalifikací pro strojní zařízení (je to osvědčení pro kategorii E4 - specifikovaná elektrická zařízení, kterými jsou v daném případě strojní zařízení). Z hlediska litery zákona to u nového zařízení sice není nutné, ale zkušenosti ukazují, že je to alespoň vhodné. (Uváděny jsou drastické případy, kdy samotné prohlášení o shodě nenahradí ztracenou část lidského těla.)
Nejsme však toho názoru (a pokud víme nejsou toho názoru ani pracovníci organizace dozoru), že by se pravidelná revize strojního zařízení konaná v termínech podle ČSN 33 1500 měla omezit pouze na jeho přívod a že by zkoušky elektrického zařízení, jak jsou předepsány v kapitole 19 (resp. 20 u staršího vydání) ČSN EN 60204-1, měly být zahrnuty mezi kontroly, které nemusí provádět revizní technik. Předpokládáme, že kontroly jsou úkony, které ve svém návodu předepíše výrobce stroje. Nemusí se přitom jednat jenom o kontroly, které je třeba provést ve lhůtách jednoho roku, ale výrobce pro různé části stroje, součástky, mechanizmy atd. může předepsat podle potřeby různé kratší termíny, což ostatně vyplývá jak z nařízení vlády č. 378/2001 Sb. (pro bezpečný provoz a používání strojů), tak z nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.
Souhlasíme s Vámi, že pravidelné revize elektrického zařízení strojů by se měly provádět na starých strojích vyrobených před tím, než se začala ověřovat shoda strojních zařízení podle evropských předpisů. Podle našeho názoru by se však pravidelné revize měly provádět i na strojích, na něž prohlášení o shodě již vypracováno je. Vždyť i u nich může docházet ke zhoršení technického stavu.
Pokud se týká názvu vzoru zprávy o revizi PRACOVNÍHO stroje zveřejněného v rámci dokumentu ESČ 33.01.98, nedomníváme se, že uvedený název je chybný. Nedomníváme se ani, že by to vyplývalo z názorů pana Hlinovského. Vždyť sám uvádí, že pod termínem "pracovní stroj" si většina techniků představuje pouze klasické obráběcí a tvářecí stroje (soustruhy, vrtačky, frézy, brusky, lisy apod.). A právě pro revize takových strojů je uvedený vzor určen. Tento vzor není určen pro revize rozsáhlejších strojních zařízení sestávajících z řady propojených celků. Pro taková strojní zařízení si musí revizní technik buď sestavit vzor sám anebo zpracovat revizní zprávu naprosto individuálně tak, aby její uspořádání odpovídalo danému strojnímu zařízení. Pokud se týká samotného výše uvedeného formuláře, jsou v něm uvedeny tři možnosti revizí, pro které je formulář určen, a to výchozí, pravidelné a mimořádné. (Přestože za provedení strojního zařízení odpovídá výrobce, není podle nás zakázáno, pokud si to odběratel přeje, provést ještě jeho výchozí revizi.)
V čem má pan Hlinovský pravdu, je to, že termín "pracovní stroj" byl dlouhou dobu nevhodně používán v názvu normy (počínaje již normou ČSN 34 1630:1966 až po ČSN EN 60204-1:1995), která vlastně platila nejen pro jednotlivé stroje, ale již i pro rozsáhlejší strojní zařízení. Jinak o zákazu používání termínu pracovní stroj ve významu klasických obráběcích a tvářecích strojů, jak ho pan Hlinovský uvádí, nic nevíme.
Za závažné je možno považovat zpochybňování nejen kvalifikace, ale i úsilí revizních techniků zabývajících se revizemi pracovních strojů o zajištění bezpečnosti při práci na těchto zařízeních. Nedomníváme se však, jak pana Hlinovského známe, že to myslel cíleně na všechny revizní techniky, protože naopak v závěru svého příspěvku se přimlouvá za rozšíření kvalifikace revizních techniků tak, aby byli schopni efektivně zkoušet nebo se podílet na zkouškách elektrických částí nových strojních zařízení … a rád by se dožil stavu, kdy revizní technici opět budou elektrotechnickou elitou.
Je tedy třeba brát názory, s kterými pan Hlinovský nese kůži na trh, jako snahu o zlepšení celkové situace v bezpečnosti strojních zařízení, vyjasnění některých zatím nedostatečně definovaných problémů a návodů k jejich řešení. K tomu ostatně přispíváte svými zveřejněnými názory i Vy.
nový příspěvek 19. 6. 2006
Komentář k AJ-102
Domnívám se, že tady dochází k mylnému výkladu Směrnice rady 89/655/EHS. Českou specialitou jsou revizní technici, kteří jsou u uvádění nového výrobku na trh nově nahrazeni činnostmi výrobce, a co výrobce nemůže vědět, je právě připojení dodaného strojního zařízení na napájení - proto zůstala tato část v činnosti revizního technika. Na strojních zařízeních se dle NV č. 378/2001 Sb. mají provádět max. 1x ročně inspekční prohlídky (nikoliv revize, jak je napsáno v NV č. 378/2001 Sb.) zaměřené především na krytí a další činnosti spojené s bezpečností práce, které svým obsahem vybočují z obvyklých znalosti stávajícího revizního technika elektro. Kromě toho se mají dělat pravidelné revize dle ČSN 33 1500 (tuším v 5letých termínech - normu mám v práci). A tady s Vámi už nemohu souhlasit s tím, že revizní technik provede funkční zkoušky a další činnosti vyplývající v podstatě z analýzy rizik a nových EN norem (především typu C). Kdo jej vyškolil, kde se najednou vzala jeho kvalifikace?? Dnes podle vydaného zákona k Zákoníku práce (ke dnešnímu dni nebyl tento doprovodný zákon uveřejněn ve Sbírce zákonů, jako Zákoník práce ve znění č. 262/2006 Sb.) musí tuto činnost vykonávat odborně způsobilý zaměstnanec v oblasti BOZP, nikde není ustanoveno, že malá část elektro nebezpečí je výjimkou! Výraz pracovní stroj už patří na smetiště dějin, nově je to strojní zařízení (viz Termíny nebo Definice?) v EN 60204-1. Při stávajícím chaosu by bylo dobré vydat novelu ČSN 33 1500, která by v tom u nás v ČR udělala jasno.
ing. Oldřich Schieferstein
Vyjádření:
Souhlasíme s Vámi, že podle již schváleného, dosud však nezveřejněného zákona bude od 1. 1. 2007 zaměstnavatel zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu. Kromě toho se však uvádí, že při zajišťování úkolů v prevenci rizik postupuje odborně způsobilá osoba v součinnosti s odborně způsobilými fyzickými osobami vykonávajícími svoji působnost podle zvláštních právních předpisů.
Z uvedeného vyvozujeme, že uvedená činnost vyhodnocování rizik a zajišťování úkolů v jejich prevenci je činnost složitá a je třeba ji věnovat náležitou pozornost. Ve svém komentáři jsme chtěli jenom vyjádřit tuto skutečnost, na kterou již řada odborníků upozorňovala. Proto jsme uvedli, že "projektanta (kterého někdo považuje za nejpovolanější osobu pro zkoušky strojního zařízení) by měl provázet praktik, pro něhož nebo pro jehož spolupracovníky je zařízení určeno a kteří se zařízením (nebo na zařízení) budou pracovat. Na základě zkušeností pracovníků působících v oblasti strojních zařízení se kloníme k názoru, že by projektanta měl provázet také revizní technik s kvalifikací pro strojní zařízení (je to osvědčení pro kategorii E4 - specifikovaná elektrická zařízení, kterými jsou v daném případě strojní zařízení)."
Nikde není řečeno, že revizní technik s kvalifikací pro strojní zařízení nemůže být zároveň odborně způsobilým zaměstnancem v oblasti BOZP. Pak zřejmě otázka, kde se vzala "najednou" jeho kvalifikace, pozbývá smysl. Kromě toho je třeba si připomenout, že předpokladem k prověření odborné způsobilosti pro vydání osvědčení revizního technika je předepsaná kvalifikace a doba praxe v oboru. Takže tak úplně "najednou" by se nám ten plně kvalifikovaný revizní technik asi narodit neměl.
K Vašemu návrhu odhodit výraz "pracovní stroj" na smetiště dějin nemůžeme sdělit nic jiného, než že to zřejmě žádná instituce neprovede. Zkušenost je totiž taková, že pokud se o to instituce byť jen náznakem pokusí, okamžitě je její návrh zavržen. Jediné, co můžeme provést, je počkat, zda Váš návrh bude technickou veřejností akceptován nebo ne.
I s Vaším návrhem na novelizování (revizi) ČSN 33 1500 je možno souhlasit. Problém s tím spojený spočívá především ve finančním zajištění této novelizace. To je tím náročnější, že uvedená revize naší normy by se netýkala jenom Ćeské republiky, ale zřejmě by mohla zajímat i ostatní evropské země.
nový příspěvek 22. 6. 2006
Ještě k AJ-102:
Nic nebrání tomu, aby revizní technik mající vzdělání a praxi v oboru analýzy rizik tyto činnosti prováděl. Vadí mi ale dnes už archaická vyhláška č. 50/1978 Sb., která např. strojním zařízením příliš "nefandí". Nově připravovaná a zatím nevydaná vyhláška (nebo snad Nařízení vlády) MPSV strojní zařízení také nepovažuje za zvlášť zajímavé. Připomínám, že ovládání strojních zařízení se sice z valné části děje přes ovládací prvky elektro, ale jsou také jiná ovládání: hydraulická, pneumatická a mechanická, která dokonce k dnešnímu dni nemají ani žádnou normu, a ty už svou činností revizní technik elektro těžko pokryje.
Výraz pracovní stroj už asi nikdo nezachrání, stejně jako Central nebo Total stop. Výrazům z nových EN norem se budeme muset přizpůsobit, nemá cenu si hrát na dělení uvádění nových výrobků na trh s CE prohlášením o shodě, a ryze národním předpisům pro provoz. Za čas "prosáknou" EN normy i tady, už proto, že provoz přebírá štafetu po výrobě. Jsem zvědav, jak dlouho budou např. mnou nenáviděné MPa v českých normách odolávat jedině správným barům podle nových EN norem pro tlaková zařízení. A v elektrotechnice lze také očekávat změny: k nouzovému zastavení a vypnutí přijde za chvíli díky nové EN 60204-1 na pořad i nouzové spuštění a nouzové zapnutí.
ing. Oldřich Schieferstein
nový příspěvek 23. 6. 2006
Další příspěvek:
Název AJ102 by asi měl být správně: Revize nebo inspekce strojních zařízení?
Tuzemské nařízení vlády č. 378/2001 Sb. vychází ze Směrnice rady 89/655/EHS. Ta byla v roce 1995 mj. doplněna o čl. 4a) týkající se tzv. inspekce pracovních zařízení (nevím proč zrovna pracovních?), zato již zmíněné NV č. 378/2001 Sb. hovoří v § 4 nestranně o tzv. kontrole bezpečnosti provozu zařízení v max. ročních termínech. Aby toho nebylo málo, tak nedávno vydaná TNI 33 2000-6-61 na straně 7 mluví o revizích dle NV č. 378/2001 Sb. a níže na téže straně o revizích dle vyhlášky č. 48/1982 Sb. Domnívám se že by bylo vhodné použití jednotné tuzemské terminologie, jinak se v tom nikdo nevyzná.
S pozdravem,
ing. Oldřich Schieferstein
nový příspěvek 24. 7. 2006
Kdo a jak (podle jakých norem a předpisů) může zajistit splnění požadavků NV č. 378/2001 Sb.
Ještě k otázce AJ-102:
Pan ing. Oldřich Schieferstein nám vysvětlil, jak se to má s "pravidelnými revizemi" či "kontrolami" či "inspekcí" u strojů.
Byli bychom však rádi, kdyby podrobněji specifikoval, jaké činnosti by odborník v oblasti BOZP měl při těchto "inspekcích" provádět u strojů.
Z vlastní zkušenosti (28 let revizní činnosti) mohu říci, že inspekci (servis) složitých strojů či technologických linek provádí po stránce konstrukční a technologické (včetně ověření programového vybavení) pracovníci výrobce zařízení a ještě jsem se nesetkal s tím, že by při těchto činnostech prováděli také činnosti, jako např. měření izolačních odporů, přechodových odporů, měření oteplení spojů a přístrojů, kontrolu Zs v závislosti na předřazeném jištění, nastavení ochran v závislosti na In spotřebiče, kontrolu komutátoru DC motorů a kartáčů, kontrolu ložisek, stav a vhodnost vedení ke spotřebičům, vhodnost krytí podle vnějšího vlivu apod. Tyto činnosti, které nyní provádí revizní technik, jsou pro chod zařízení nutné a nezastupitelné.
Pan ing. Oldřich Schieferstein píše, že inspekci (alespoň tak jsem pochopil jeho příspěvek) může vykonávat odborně způsobilý zaměstnanec v oblasti BOZP (a tedy nemusí mít zřejmě příslušnou elektrotechnickou kvalifikaci?). Jak se postaví ing. Oldřich Schieferstein ke kontrole softwarového vybavení stroje? To také zkontroluje odborně způsobilý zaměstnanec v oblasti BOZP? A tak se ptám, v oblasti strojů, kdo nebo co to je odborně způsobilý zaměstnanec v oblasti BOZP? (Pokud se týká strojních zařízení, tak by musel mít vzdělání a znalosti: požární, bezpečnost práce, strojní, tlakové, zvedací, elektro, programátorské, chemické a já nevím jaké - takového člověka neznám.)
Podle mého názoru jsou revize (nebo jak se to bude zvát), ať se to někomu líbí nebo ne, v současné době nutné a jsou nedílnou součástí údržby, prevence a určitou zárukou bezpečnosti el. zařízení všeobecně.
I. Zahyna
Odpověď (názor Ing. Schiefersteina):
Není mojí vinou, že bylo vydáno nařízení vlády č. 378/2001 Sb. od MPSV bez jakékoliv konzultace s příslušnými odbornými orgány. Bylo slíbeno nové vydání (popř. výklad), ale k tomu bohužel nedošlo.
K jednotlivým požadavkům NV č. 378/2001 Sb. Úvod: Vláda nařizuje podle ZP... ve znění zákona č. 155/2000 Sb....:
mezi řádky je tedy mj. uveden i § 132b o odborné způsobilosti v oblasti hodnocení rizik.
Pro hodnocení okamžitých nebezpečí se použije dělení nebezpečí dle ČSN EN 1050, částečně požadavky z nových ČSN EN (jsou tam možná nebezpečí u daného stroje podle ČSN EN 1050), návody na snížení rizika dle ČSN EN ISO 12100-2 (dříve ČSN EN 292-2) a částečně ustanovení starých bezpečnostních ČSN.
§ 2 h) normová hodnota: text k tomuto problému už je na IN-EL uveden! (viz např. soubor 100436).
Pokud se jedná o starý stroj, např. mechanický lis, pak je třeba jej posoudit omezeně podle staré ČSN 21 0700 a nové normy ČSN EN 692 (opět omezeně, protože staré nemůže být úplně nové). Jestliže nová norma typu C není (jako že tady náhodou je), tak za pomocí kombinace příslušných norem typu A a B,
§ 3 c) přivádění a odvádění energií a látek: použije se např. ČSN EN 626-1 a ČSN EN ISO 12100-2,
§ 3 d) zamezení kontaktu pohybujícími se částmi: použijí se např. ČSN EN 953, ČSN EN 1088, ČSN EN 349, ČSN EN 294, ČSN EN 811,
§ 3 f) nebezpečný dotyk pod napětím: ryzí činnost RT elektro (např. ČSN EN 60204-1, ČSN EN 60529 atd.),
§ 3 g) atmosférická elektřina: opět činnost RT elektro, nově ochrana proti přepětí u strojů s drahou elektronikou, např. ČSN 33 2000-1 a normy pro přepětí,
§ 3 h) ovládání i důsledky poruchy - tj. stroj v mezních stavech: použije se ČSN EN 954-1 (pozor - obsahuje ale i ovládání pneu, mechanické a hydraulické!!), ČSN IEC 1025, ČSN IEC 300-3-9, ČSN EN 1005-3, ČSN EN 894-3,
§ 3 i) spouštění záměrným způsobem: použije se např. ČSN ISO 447, ČSN EN 574, ČSN EN 1037 a NV č. 178/2001 Sb. Příloha č. 6,
§ 3 l) odpojení stroje v době, kdy se nepoužívá: použije se sice ČSN EN 60204-1, ale i např. ČSN EN 982 a ČSN EN 983,
§ 3 k) ovládač nouzového zastavení: použije se sice ČSN EN 60204-1, ale i ČSN EN 418, ČSN EN 982 a ČSN EN 983. Mechanické ovládání zatím nemá normu;
§ 3 l) identifikace zařízení pro odpojení: použije se sice ČSN EN 60204-1, ale i ČSN EN 1037, ČSN ISO 7000, ČSN ISO 3864,
§ 3 m) sekční nebo skupinové odpojení: použije se sice ČSN EN 60204-1, ale i ČSN EN ISO 12100-2,
§ 3 n) ukotvení stroje: napadá mě např. ČSN EN 809 nenastavované kotvicí šrouby,
§ 3 o) neohrožování zaměstnance hlukem, vibracemi a teplotou: použije se např. ČSN ISO 3746, ČSN EN ISO 11202, ČSN EN ISO 12100-2, ČSN EN 563,
§ 3 p) výstražné a informační značky: použije se ČSN EN 60073, ČSN ISO 7000, ČSN ISO 3864,
§ 3 r1) ochrana před odlétajícími částmi: použije se např. ČSN EN 953, ČSN EN 1088,
§ 3 r2) riziko požáru nebo výbuchu: použije se např. ČSN EN 1127-1 (patrně také NV č. 406/2004 Sb.) a ČSN EN 13478 a ČSN EN ISO 12100-2,
§ 3 r3) plynné kapalné a pevné emise: použije se např. ČSN EN 626-1,
§ 4 ochranné zařízení: použije se např. ČSN EN 953, ČSN EN 1088, ČSN EN 999,
přílohy 1a 2 zvedání břemen a zaměstnanců: nevím, jestli nejde o duplicitu se systémem bezpečné práce podle ČSN ISO 12480-1??, jinak normy ČSN třídy 27,
příloha 3 pojízdné prostředky (skladování, uličky, různé vozíky): použije se řada norem třídy 26: ČSN 26 9030, ČSN 26 8926, ČSN 26 8927, ČSN 26 8805, ISO 3691 atd.,
příloha 4 plynulá doprava nákladů (kapitola sama pro sebe ): dříve se používala vyhláška č. 12/1995 Sb. a používají se např. normy pro pásové dopravníky třídy 26 a ČSN ISO 8456.
Takže předpokládám, že tomu, kdo všechno alespoň zde naznačené ovládá a má příslušné normy k dispozici, nemusí působit problém uvedenou činnost provádět.
Co to je OZZ* nebo OZO** si musíte přečíst v dosud platné novele ZP č. 155/2000 Sb. nebo raději v zákoně č. 309/2006 Sb., který bude platit od 1. 1. 2007.
Prověřování softwaru je v návrhu evropské normy. Zatím má označení IEC 1508 a v německé verzi je to VDE 0801 "Zásady pro počítač v systémech s bezpečnostními funkcemi".
Činnosti odpovídající nebezpečí elektro bude pochopitelně nově provádět ten, kdo tomu rozumí, jestli to bude podle legislativy právě RT elektro, na to neumím nyní odpovědět.
Aby to nebyla jen diskuze dvou osob, očekávám i jiné názory - pokud možno nikoho nenapadající.
ing. Oldřich Schieferstein
* OZZ - podle názoru redakce se jedná o odborně způsobilého zaměstnance.
** OZO - podle názoru redakce se jedná o odborně způsobilou osobu.
|
