AD-395 Protokol o určení vnějších vlivů v prostorech s nebezpečím úniku amoniaku

Chtěl bych požádat o radu, jakým způsobem a jak formulovat protokol o určení vnějších vlivů dle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 v prostorech, kde je možnost úniku amoniaku (HN3), ale jen v případě havárie nebo nějakého nouzového stavu. Konkrétně se jedná o strojovnu chlazení, kde jsou umístěny čpavkové kompresory a deskové výměníky.
Praxe je taková, že většina čpavkových strojoven chlazení ani nemá vypracován protokol o určení vnějších vlivů a detekce čpavku NH3 se řeší pak různě. Někde je detekce a havarijní odvětrávání provozováno v normálním provedení a někde je v provedení do výbuchu. Nastavení detektorů ale většinou bývá daleko pod hranicí výbušnosti, většinou první stupeň 150 ppm a druhý stupeň 300 ppm. Ovšem dolní mez výbušnosti amoniaku je 15 až 15,5 % objemu. Již při prvním stupni se zapíná havarijní ventilátor a informuje opticky obsluhu, při druhém stupni pak zůstává spuštěn ventilátor, optická signalizace a přidává se akustická signalizace a dochází k automatickému vypnutí elektrického napájení pro detekované prostory.
Proto mne zajímá, jestli by měl být prostor pro čpavkové kompresory a deskové výměníky určen podle všech ostatních vlivů, ale ne s nebezpečím výbuchu a jestli bude postačovat uvést pouze to, že prostředí s nebezpečím výbuchu to bude pouze v havarijním stavu, kdy by mělo na základě detekce dojít k odpojení elektrického napájení pro tyto prostory. A jestli je vůbec nutné dále řešit rozkreslení a určování zón dle ČSN EN 60079-10-1.