Zadání:
- hala s rozměry d x š x v
= 22,3 x 17,7 x 7,5 m, kde výška haly je měřena po horní okraj atiky, výška
atiky je 0,526 m, tedy výška budovy v = 6,974 m (7,5 - 0,526),
atika oplechována z pozinkovaného plechu tloušťky minimálně 0,6 mm
- část haly - hangár je zařazen
do LPS I
- hala chráněná mřížovou jímací
soustavou
- anténa rádiového ovladače a
maják umístěny na střeše hangáru na společné upevňovací ocelové konstrukci
- výška antény rádiového ovladače
je 1,7 m (měřeno nad úrovní atiky hangáru včetně upevňovací konstrukce
antény)
- výška majáku je 0,8 m (měřeno
nad úrovní atiky hangáru včetně upevňovací konstrukce majáku)
Úkol:
- navrhnout oddálený jímač pro anténu
rádiového ovladače a majáku (obě zařízení jsou na společné upevňovací konstrukci)
- požadavek investora je, aby upevňovací
konstrukce byla vodivě propojena s kostrou zařízení a připojena k hromosvodu
Ilustrační obrázek jímací soustavy
a svodů je uveden jako obr. 2 v rámci odpovědi.
Dodatečné informace plynoucí z ČSN EN 62305-3 ed. 2 (1/2012):
- LPS I, tedy vzdálenost svodů po 10 m (c = 10),
- ki = 0,08 pro LPS 1,
- km = 0,7 pro distanční vzpěry, km = 1
pro vzduch,
- kc = 1 pro jímač, jímž teče celý bleskový proud,
- α
= 67° pro LPS 1 a oddálený jímač výšky 2,5 m.
Návrh:
Dostatečnou vzdálenost budu počítat
pro oddálený jímač s navrhnutou výškou 2,5 m (měřeno nad úrovní atiky).
Prosím, je možné mi podrobněji rozepsat, jak se počítají správně jednotlivé
koeficienty kc2, kc3 a kc4? |