Narazil jsem na problematiku ochrany před bleskem stožáru mobilních
služeb (site), který je realizován/rozšiřován na rodinném domku. Hromosvodní
soustava RD byla vybudována dle dnes již neplatné ČSN 34 1390.
Dle mého názoru je možno ochranu řešit takto (s přihlédnutím na soubor
ČSN EN 62305-XX ed. X):
1. Anténa/stožár nebudou v ochranném prostoru žádného jímače, resp. budou
tvořit "strojený jímač" v zóně LPZ 0A. Potom, po průchodu stožáru do zóny
LPZ 1, by měl být jeho konec připojen na hlavní ochranou svorku průřezem
minimálně 16 mm2 Cu, samozřejmě může být i vyšší - tím lépe (zároveň by
měly být instalovány na rozhraní zón svodiče přepětí odpovídající přechodu
LPZ 0A na LPZ 1). Zde je ještě otázka, jak má být vhodně veden po dlouhém
půdním prostoru nejkratším způsobem vodič pospojování na ochranou svorku.
Patrně nejlépe v ochranné trubce nebo na roštu – mimo hořlavé dřevěné
nosné systémy.
2. Anténu/stožár lze umístit do ochranného prostoru LPZ 0B oddáleným jímačem
na izolačních tyčích delších než je "dostatečná vzdálenost". Potom, po
průchodu stožáru do zóny LPZ 1, by měl být jeho konec připojen na hlavní
ochranou svorku průřezem minimálně 4 mm2 Cu. (Zároveň by měly být instalovány
na rozhraní zón svodiče přepětí odpovídající přechodu LPZ 0B na LPZ 1).
V uvedené souvislosti vyvstává otázka k sice dlouho neplatné ČSN 34 2820 (ale zařízení podle ní "stavěná/nestavěná", jsou stále v provozu), kde
mi není zcela jasný výklad § 28 241:
bb) Kotvy, které končí ve střešní konstrukcí, musí být na svém spodním
konci spojeny s hromosvodem nebo samostatně uzemněny jako jímač.
Z uvedené citace byť již neplatné normy bych vyvodil, že kotva (tou je
vlastně i stožár), by měla být na svém spodním konci spojena s hromosvodem…
Tedy pokud za spodní konec byl považován skutečný konec kotvy v půdním
prostoru, ten by měl být spojen např. kulatinou 8 mm a vyveden průrazem
obvodového zdiva na svod hromosvodu? Je faktem, že na půdách jsem se nesetkal
s takto ošetřenými stožáry – kotvami, ani např. od rozhlasu po drátě,
ani s anténními stožáry. Zvláštním případem kotvy je vlastně i strojený
jímač, který je na půdách kotven do krokví (byť samozřejmě krátkým úsekem
"slepého konce") a spojen s hromosvodem pouze nad krytinou.
bf) Vedení spojující uzemňované části antén s hromosvodem musí být provedeno
stejně jako svod hromosvodu. Spojení a upevňovací materiál nesmí vytvářet
tzv. slepý konec ve smyslu ČSN 34 1390.
Svod musí být upevněn svorkou na spodní část kovového stožáru nad krytinou.
Uzemňovací svod musí být veden podle ČSN 34 1390.
Z uvedené citace je jasné, že stožár se spojoval ve své spodní části NAD
KRYTINOU a toto spojení nemělo vytvářet slepý konec. Potom vlastní "slepý
konec" stožáru v půdním prostoru se měl ošetřit podle bodu bb)?
|