Řeším spor s projektantem, který v prostoru s vnějším vlivem BE2N1 navrhl přípojnicové rozvody následujícím způsobem.
Z rozvodny umístěné mimo prostory s vnějším vlivem BE2 jsou vedeny jednožilové kabely 6 x AYY 1 x 185 mm2 do vstupního modulu přípojnicového rozvodu. Celý rozvod je jištěn jističem OEZ Letohrad BH630 SE305 s nastavením redukovaného proudu na 400 A. Bohužel projektant a montážní firma rozvody navrhl, respektive provedla, jako síť TN-C.
Vzhledem k tomu, že v článku 422.3.9 ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 se uvádí, že kabely s minerální izolací a přípojnicové rozvody se nepovažují za pravděpodobnou příčinu požáru z důvodu izolačních poruch, a proto je není třeba chránit, není třeba chránit proudovými chrániči chránit přípojnicové rozvody.
Vykládám si tuto větu tak, že pokud by přípojnicový rozvod začínal mimo prostor s vnějším vlivem BE2 a jednotlivé výstupní jednotky by již obsahovaly proudové chrániče, aby byl chráněn kabel od přípojnicového rozvodu ke strojům, nemusel by se páteřní rozvod přípojnicového rozvodu chránit proudovým chráničem. Vzhledem k tomu, že k některým přípojnicovým rozvodům vede přes halu až 240 m dlouhé vedení z jednožilových kabelů AYY, mám za to, že by muselo být již v rozvodně osazeno chráničové relé spřažené s podpěťovou spouští nebo vypínací cívkou jističe BH630SE305. Navíc v prostorech s vnějším vlivem BE2 se vodič PEN nepřipouští. Platí toto i u přípojnicového rozvodu, nebo i ten musí být proveden v soustavě TN-S? Domnívám se, že ano.
Jsou tedy mé úvahy správné?
| 
