Chtěl bych se zeptat, jestli uvažuji správně v následujícím případě:
Rozvodna nn, kde budou dvě řady rozváděčů. Rozváděče budou v krytí IP20/00 (dveře a uvnitř bez krytů).
Obslužná chodba mezi řadami je dlouhá 5,6 m. Požadavek normy 33 2000-4-481 na minimální šířku chodby 700 mm při použití ochrany zábranou. Z tohoto obrázku vyplývá, že ovladače musí být na vrchu krytů. Pokud bych uplatnil možnost, že po otevření jednoho pole bude na jedné straně chodby živá část a na druhé straně chodby bude uzavřený rozvaděč s krytím IP20, tak by se požadavek normy mohl vykládat jako bod 482.2.4.2 - b-1/iii. Za přepážky v tomto případě uvažuji dveře všech ostatních polí s dostatečnou mechanickou odolností, a tudíž vychází šířka chodby 1 200 mm. Tato šířka je samozřejmě vhodnější i pro jakékoliv prováděné práce, a tak bych jako výsledek mých úvah skončil u této hodnoty. Celou problematiku jsem ještě porovnával s ČSN 33 3220, kde v čl. 8.4 jsou sice požadavky (doporučené) na šířky chodeb s krytými rozvodnými zařízeními, ale tato doporučení se vztahují na chodby delší než 6 m. Dále dle normy ČSN 33 3210 - čl. 5.3 je požadavek na chodby (pěší komunikace) před rozvaděči, na kterých se denně provádí kontroly nebo ovládání - šířka 1 200 mm - což v rozvodně nn nebude prováděno. Pokud chodba mezi rozváděči slouží jen k občasné kontrole a ovládání (nepovažuje se za komunikaci), je podle čl. 5.4 minimální šířka chodby 800 mm.
Tímto postupem jsem se snažil najít nejvyšší hodnotu šířky chodby v rozvodně nn (přístupná jen pracovníkům s elektrotechnickou kvalifikací) pro můj konkrétní případ. Moje úvaha (s přihlédnutím k uvažovaným ovládacím a údržbářským pracím, zhodnocení rizikovosti při práci na el. zařízení a k prostorovým možnostem - jedná se o stávající rozvodnu nn) skončila tedy hodnotou 1 200 mm. Pokud se ve svých úvahách mýlím, můžete mě prosím opravit?
Další problém je s požadavkem na zastropení stávající rozvodny a vytvoření dalšího patra pro rozváděče osvětlení a MaR. Rozvodna nn je nyní vysoká 6 700 mm. V normě ČSN 33 3220 jsem v čl. 6.2.1 (tabulka 2 - sl. 2 - vnitřní prostor) zjistil minimální výšku živých částí na podlahou pro zařízení do 1 kV - 2 500 mm. Vedení od transformátoru 22/04 kV - 1 600 kVA bude zapouzdřeno (opláštěno pevným krytem IP10 - mříží upevněnou na svařené konstrukci, která nebude možná odstranit bez použití nástroje nebo zapouzdřeným přípojnicovým rozvodem). V normě 33 2000-4-481 je v čl. 481.2.4.2 - c uvedena výška živých částí na podlahou 2 300 mm pro nechráněné volně přístupné živé části. Vzhledem k tomu, že přívod od transformátoru bude mít krytí minimálně IP10, zaveden bude do krytých rozváděčů (uvedeno výše) a žádná část nebude volně přístupná bez odstranění krytu, mohl bych uvažovat s uplatněním čl. 481.2.4.1 - b - výška chodby pod stropními panely - 2 000 mm. Nejtvrdší požadavek vychází tedy 2 500 mm, ale s použitím ochrany polohou nebo zábranou. Jelikož použiji ochranu krytím, mělo by jít o lepší zajištění z hlediska rizikovosti před úrazem el. proudem. Strop rozvodny nn bude po zastropení ve výšce 3 200 až 3 500 mm. V prostoru rozvodny nn je navíc umístěn již zmiňovaný suchý zapouzdřený transformátor 22/04 kV - 1 600 kVA (kompletně zakrytovaný) a zapouzdřená rozvodna vn - 22 kV - oddělená uzamčeným oplocením. Tato část je ve správě a údržbě rozvodného závodu. V normě 33 3231 jsem nenašel žádný další limitující prvek na výšku rozvodny vn (mimo již zmiňovaných obecných parametrů). Po konzultaci s rozvodným závodem jsem byl ujištěn, že majitel zařízení nic nenamítá proti zastropení stávající rozvodny vn.
Můžete se prosím vyjádřit i k postupu uvažování nad tímto problémem?
Nevím jestli jsem něco nepřehlédl.
| 
