AE-160 Izolace izolačně krytého rozváděče – zkouška krytu

Mám doplňující dotaz k diskusní otázce AE-071:
Součástí kusové zkoušky (Tabulka 7) je rovněž zkouška izolace, a to podle čl.8.3.2. (ČSN EN 60439-1) Tento článek uvádí dvě možnosti. Podle druhé odrážky - u rozváděčů bez uvedeného impulsního výdržného napětí se bude dále postupovat podle čl. 8.3.2.1 a podle čl. 8.3.2.2a). Přiložení zkušebního napětí, podle čl. 8.3.2.2a), musí být mezi živé části a vodivé konstrukční části rozváděče (kostru). Plastové rozváděče jsou třídy ochrany II a jejich kostra - konstrukční část vodivá není. Zkušební napětí při zkoušce izolace u plastových rozváděčů tedy není kam přiložit. Norma s tím asi neuvažuje. Zkoušku izolace bych tedy provedl ověřením izolačního odporu podle čl. 8.3.4, a to měřicím napětím 500 V mezi obvody částí "živých" a ochranným obvodem.

Otázka:
Může být takto provedená zkouška izolace u plastových rozváděčů dostačující?