AB-231 Dimenzování uzemňovacího přívodu, resp. vodiče pospojování nahrazujícího vodič PEN

Mějme pro příklad přívod do budovy jištěn pojistkami 3 × 400 AgG (L1 - 400 A, L2 - 400 A, L3 - 400 A) a nerovnoměrné zatížení fází – tedy pro příklad: L1 = 400 A, L2 = 300 A, L3 = 40 A.
Poté, pokud dobře počítám, vodičem PEN poteče 321,86 A (neuvažujeme s vyšší harmonickou). V ideálním případě má být zatížení rozloženo rovnoměrně mezi jednotlivé fáze, ale podle mého názoru se tyto případy mohou vyskytnout. Dnes těmto případům mohou přispívat i vyšší harmonické, potom by uvedená situace mohla být i horší a vodičem PEN by mohl protékat i vyšší proud.
V případě, že dojde k poruše vodiče PEN v přípojkové skříni, bude vzhledem k přizemnění bodu rozdělení (uvnitř budovy) v rozváděči např. RH, protékat přes HOP a vodič FeZn o průměru 10 mm (popř. pásek FeZn 30 x 4) proud 321,86 A.
Měděný vodič, kterým by mohl protékat proud 321,86 A by se rovnal tedy např. 1-YY 1 x 240, při přepočtu na FeZn by musel mít vodič FeZn průměr min. 41,44 mm, tedy rovno např. 5x FeZn o průměru 10 mm či 4× pásek FeZn 30 × 4 mm.

1. Souhlasíte s výše uvedenými výpočty? Tedy:
a) výpočet proudu protékající vodičem PEN při nerovnoměrném zatížení (L1 = 400 A, L2 = 300 A, L3 = 40 A),
b) přepočet vodiče 1-YY 1 x 240 na vodič FeZn.

2. Jakým způsobem se dimenzují vodiče od uzemnění k HOP vzhledem k bodu např. v ČSN 33 2000-5-54 ed. 2 poznámce N k čl. 544.1.1?

3. Mám skutečně použít dle mého výpočtu např. 4× pásek FeZn 30 × 4 od HOP k uzemnění, nebo jsem ve výpočtech udělal chybu (nebral jsem např. v úvahu odpor uzemnění tedy např. 15 Ω)?

4. Je vůbec možné aby uzemnění přebralo celou funkci vodiče PEN a přitom nedocházelo k přepětí? Aby nedocházelo k přepětí, neměla by hodnota uzemnění překročit 0,7 Ω, čehož není pravděpodobně vůbec možné dosáhnout?