+

AF-150 Otázky pospojování v koupelnách

OTÁZKA:
Otázky pospojování v koupelnách

Četl jsem názor pana Miroslava Šnobla – místopředsedy soudních znalců o pospojování v koupelnách.

Klade otázku: Proč pospojovat kovové zárubně v koupelně, když na ně nedosáhnu z vany? Proč pospojovat otopný žebřík a pračku, když ochranné pospojování stačí na vstupu do místnosti? Proč pospojovat směšovací baterie? Jak se mi tam dostane potenciál, když mám plastové potrubí?

Prosím o otištění názoru, co a v jakých případech v koupelně pospojovat. Jeden případ bude pro budovy, kde je zřízeno hlavní domovní pospojování a ve druhém ne (může se jednat o rekonstrukci koupelny v domě z doby, kdy tato povinnost nebyla). Koupelna bude mít vodovod a odpady z plastu, kovové směšovací baterie, bojler, tři zásuvky, kovové části vytápění včetně kovového potrubí, kovové zárubně, vana bude plastová, el. otopný žebřík zapojený vidlicí do zásuvky a automatická pračka. Při vystupování z vany se může osoba přidržet ocelových zárubní.

Níže popisuji citace z příslušných norem, které dle mého názoru moc jednoznačné nejsou.

V čl. 701.415.2 ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 je napsáno: “Místní doplňující pospojování musí v souladu s požadavky 415.2 spojit s ochranným vodičem všechny nechráněné vodivé části a všechny neživé vodivé části upevněných zařízení uvnitř místnosti s koupací vanou a/nebo sprchou.”

Za nechráněnou vodivou část lze považovat směšovací baterie namontované na plastovém potrubí, za neživé vodivé části je možné považovat např. bojler nebo jiný spotřebič třídy I.

Poznámka Ing. Kříže: Výše uvedenou poslední větu jsem nenalezl ani v uvedené normě ani v TNI 33 2000-7-701, která obsahuje komentář k ČSN 33 2000-7-701 ed. 2, takže ji nepovažuji za citaci normy.

Podle této citace normy by znamenalo pospojovat směšovací baterie, bojler, kovové části vytápění a pospojování ukončit v zásuvce, protože v čl. 415.2.1 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 je uvedeno, že systém ochranného pospojování musí být spojen s ochrannými vodiči všech zařízení včetně zásuvek.

Poznámka Ing. Kříže: Z uvedeného přehledu vyjměme směšovací baterie, protože ty, jak tazatel níže uvádí, v příkladech v normě nejsou jmenovány. Je to proto, že pokud směšovací baterie navazuje na plastové porubí, nepovažuje se za část, která by mohla do prostoru koupelny přivést nějaký potenciál (např. potenciál země). Směšovací baterie se pak považuje za izolovanou část. Pokud jde o elektrické bojlery a zásuvky, tak neživá část elektrického bojleru je spojena s ochranným vodičem a na ochranný vodič je připojený ochranný kolík zásuvky. Přitom podle čl. 411.3.1.2 ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 musejí být do tzv. ochranného pospojování vzájemně spojeny ochranný vodič, uzemňovací přívod a dále uvedené (cizí) vodivé části (kovová potrubí, konstrukční kovové části atd.). Samotný uzemněný ochranný vodič elektrické instalace je tedy součástí pospojování a při řádném provedení elektrické instalace není třeba vést ještě další vodič pospojování, který by neživé části elektrických zařízení a ochranné kolíky zásuvek ještě navíc pospojoval.

Samozřejmě pokud jde o kovové části vytápění, tak ty se stejně jako kovové části klimatizačního zařízení považují za cizí vodivé části, a ty se s ochranným pospojováním spojují. To je uvedeno také v TNI 33 2000-7-701, která vysvětluje některá ustanovení ČSN 33 2000-7-701 ed. 2.

V příkladech uvedených v čl. 701.415.2 však směšovací baterie nejsou uvedeny, jsou tam však napsány přístupné kovové stavební prvky. Což by mohly být kovové zárubně. Nyní je otázkou co je myšleno slovem “přístupné”, zda to, že se jich mohu dotýkat bez rozdílu toho, zda se mohu součastně dotknout jiné neživé nebo nechráněné vodivé časti, nebo je to myšleno ve smyslu čl. B.3.1 Přílohy B ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, která vypovídá o částech současně přístupných dotyku, které mají rozdílný potenciál a nesmí být v dosahu rukou (2,5 m).

Poznámka Ing. Kříže: Slovy “přístupné kovové stavební prvky” jsou v čl. 701.415.2 míněny stavební prvky přístupné dotyku – nikoliv přístupné dotyku současně s jinými neživými a cizími vodivými prvky. Ostatně místnosti s vanou nebo sprchou obvykle nedávají dost prostoru na to, aby vzdálenosti mezi těmito částmi byly větší než 2,5 m. O kovových zárubních – viz níže.

Čl. 415.2.1 uvažuje dva případy. Jeden, je-li v budově zřízeno hlavní domovní pospojování (HDP) a druhý, když není. Tam, kde není HDP zřízeno, jsou předmětem pospojování kovové části vodovodu a odpadu a nejsou tam přístupné stavební kovové prvky.

Poznámka Ing. Kříže: V čl. 415.2.1 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 jsem nerozeznal dva případy, které Ing. Havel uvádí. Ovšem tím, že je doplňující pospojování spojeno s ochrannými vodiči, je také spojeno s hlavním pospojováním, resp. s hlavní uzemňovací (ochrannou) svorkou nebo přípojnicí pospojování, jak je to znázorněno také na obrázku B.54.1 v ČSN 33 2000-5-54 ed. 3. Ostatně současná vydání ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 a ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 se již termínu hlavní pospojování vyhýbají a namísto něj ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 uvádí hlavní uzemňovací svorku a k ní připojené vodiče a vodivé části (viz čl. 542.4 a 544.1 ČSN 33 2000-5-54 ed. 3).

Otázku podává:
Další obsah stránky je přístupný pouze pro předplatitele
Vytvořeno: 4. 3. 2015
 
 
Facebook
Twitter Obchod IN-EL