AG-395 Vypínání při požáru

Rád bych Vás požádal o radu týkající se vypínání požárních zařízení vč. vypínání objektu pomocí tlačítek CENTRAL STOP a TOTAL STOP.

Obecně vidím dva způsoby, jak zajistit přerušení napájení – podpěťové cívky a vyrážecí cívky. Nenašel jsem ale přesně definováno, jaký způsob se má použít. V ČSN 33 2000-5-537 ed. 2 čl. 537.3.3.4 je definováno, jak má být zajištěno nouzové vypnutí, a to pomocí podpěťových cívek, a toho se držím i pro požární odpínání objektu.

Dále vidím tyto výhody a nevýhody.

Vyrážecí cívka:
+ nemusí být trvale pod napětím,
+ při výpadku napětí nehrozí vypnutí celého objektu,

– pokud není zajištěn nějaký způsob sledování stavu, pak se může stát, že bude přerušen kabel, či shozen napájecí jistič, aniž by na to kdokoliv přišel a přijde se tak na nefunkčnost až při požáru,
– pokud se na nefunkčnost přijde až při stisknutí tlačítka CENTRAL/TOTAL STOP, je už pozdě.

Podpěťová cívka (dle mého názoru se na ni vztahuje článek normy uvedený výše):
+ zajistí odpojení objektu vždy při rozepnutí kontaktů,
+ pokud dojde k chybné funkci, dojde k odpojení zařízení s nejvyšší pravděpodobností v době, kdy nehoří,

– pokud dojde k přerušení napájení, dojde k odpojení celého objektu (řešením je použití malé vlastní UPS, bavíme-li se o objektu s vlastním dieselagregátem a případně další UPS/CBS), tedy včetně požárních zařízení.

Dle mého mají obě varianty své nevýhody, mohl bych Vás požádat o informaci, které řešení je správně?

Bavil jsem se na toto téma se dvěma požárníky a více se jim líbila varianta s podpěťovými cívkami, ale je možné, že mi plně nerozuměli a neuvědomili si případné nevýhody.