AG-346 Elektrocentrála se zálohováním sítě bez přerušení vs. odpojování středu generátoru

Řešíme problém v zapojení elektrocentrály, která má zajišťovat přepínání napájení bez přerušení dodávky. Centrála se fázuje na síť, přepíná síť/generátor a po přepnutí vypne. Zátěž je pak napájena ze sítě. Výstup centrály je TN-S = generátor má uzemněný střed. Na výstupu rozváděče, směrem k zátěži, který přepíná centrála/síť (tzv ATS) je chránič. Výrobce centrály nedokázal zajistit správné řízení a při připojení sítě k centrále padá v síti (ve zdi) chránič. Dalo se to čekat, centrála spojuje vodič N a PE. Zde se používají tzv. Bonding relé, která odpojí a připojí střed generátoru s kostrou ještě před připojením/odpojením sítě (resp. stykače pro síťový vstup). Centrála je pak určitou dobu (stovky ms) připojena za provozu k síti. Fázování a vyvážení zajišťuje řídící jednotka centrály. Střed centrály je v tomto případě odpojený od kostry – od PE. Podobné řešení se používá údajně i u měničů. Má to určitá úskalí, kdy je třeba hlídat, zda není odpojená síť a zároveň vypnuté bonding relé – pak by nefungoval chránič na straně zátěže, protože by generátor nebyl uzemněný. Je někde v normách řešeno takovéto chování centrál? Lze skutečně odpojit střed centrály a spolehnout se jen na řídící jednotku centrály? (Musí včas sepnout bonding relé i když je odpojena síť?)

J. Salfický