+

Revize solárních (fotovoltaických) elektráren

Revize solárních (fotovoltaických) elektráren
Ing. Michal Kříž, IN-EL Pardubice
 

Úvod
Je tomu již téměř 10 let, co došlo k masivnímu rozvoji solární elektroenergetiky, a to nejen na území naší republiky, ale i v celé Evropě a možno říci i na celém světě. To je doba, kdy už by se mohly začít vyhodnocovat zkušenosti z jejich provozu. To znamená, jak je výroba elektrické energie pomocí solárních panelů skutečně účinná, zda nedochází k poškození solárních panelů a ostatních součástek přívodu, zda se nesnižuje účinnost výroby elektrické energie atd. Zároveň došlo i k rozvoji zkušeností s výstavbou solárních elektráren.

V roce 2013 jsme na našich stránkách informovali o technické normě, která se zabývá dokumentací a především také revizemi fotovoltaických elektráren. Jedná se o evropskou normu, která je do soustavy ČSN zavedena převzetím originálu. Je to ČSN EN 62446:2010 (364623) Fotovoltaické systémy spojené s elektrorozvodnou sítí – Minimální požadavky na systémovou dokumentaci, zkoušky při uvádění do provozu a kontrolu (viz https://www.in-el.cz/referat/103219/dokumentace-zkousky-a-kontroly-fotovoltaiky-csn-en-62446). Nyní se k této normě v souvislosti s prováděním revizí fotovoltaických elektráren vrátíme.

Tato norma definuje minimální informace a dokumentaci, která musí být předána zákazníkovi po instalaci fotovoltaického (PV) systému připojeného do sítě. Popisuje také minimální zkoušky při uvádění do provozu, kontrolní kritéria a dokumentaci předpokládanou pro ověření bezpečné instalace a správnou obsluhu systému. Dokument lze také použít pro pravidelné přezkušování.

Norma je určena pro fotovoltaické (PV) systémy připojené do sítě, neplatí však pro moduly se zabudovanými invertory nebo systémy, které využívají akumulování energie (např. baterie) nebo hybridní systémy. Je možné, že v některých případech budou nutné další informace a zkoušky při uvádění do provozu, např. pro velká komerční zařízení.

Normu by měli používat konstruktéři a montéři solárních fotovoltaických (PV) systémů připojených k síti jako šablonu, podle které by měli zákazníkovi poskytovat účinně použitelnou dokumentaci. Záměrem normy je také podrobnější rozpracování předpokládaných zkoušek pro uvedení zařízení do provozu a kritérií pro prováděné prohlídky. Ty mají po instalaci fotovoltaického (PV) systému připojeného k síti napomáhat při jeho ověřování, kontrolách a revizích a jejich účelem je také sloučit následnou opětovnou kontrolu, údržbu nebo modifikace.

Norma používá, obdobně jako v dalších cizojazyčných překladech této normy, pro termín „fotovoltaický“ označení „(PV)“. K tomuto označení se v rámci norem uplatňovaných v ČR přešlo poměrně záhy, i když v praxi se v některých případech dosud používá označení „(FV)“.

Norma navazuje jednak na normu pro fotovoltaické moduly, kterou je ČSN EN 61730-1 (364650) Způsobilost k bezpečné činnosti fotovoltaických (PV) modulů – Část 1: Požadavky na konstrukci, ale především na soubor ČSN 33 2000 Elektrické instalace nízkého (v samotné normě je to skryto pod mezinárodním označením těchto norem jako IEC 60364), zejména pak na ČSN 33 2000-6 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize a ČSN 33 2000-7-712:2006 (332000) Elektrické instalace budov – Část 7-712: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Solární fotovoltaické (PV) napájecí systémy (v normě jsou uvedeny pod mezinárodním označením IEC 60364-6 a IEC 60364-7-712). Jako další je pak uveden soubor ČSN EN 61557, který platí pro elektrické měřicí a zkušební přístroje. Ten nám připomíná, že pro měření i při revizích fotovoltaických elektráren je nutné používat normalizované měřicí přístroje. Pro použití proudových chráničů v PV instalacích by měla být využívána zpráva IEC/TR 60755:2008 Všeobecné požadavky pro proudové chrániče (my se musíme spokojit pouze s předchozím vydáním zavedeným u nás jako ČSN IEC 755:1993 (354180). Přitom však ani jako související norma není uvedena IEC 61730-2 zavedena v ČSN EN 61730-2 (364650) Způsobilost k bezpečné činnosti fotovoltaických (PV) modulů – Část 2: Požadavky na zkoušení (zavedená převzetím originálu).


Úkoly a požadavky ČSN EN 62446
ČSN EN 62446:2010 popisuje zkušební požadavky pro PV moduly, aby se zajistil jejich bezpečný provoz po elektrické a mechanické stránce po dobu celého jejich předpokládaného života. Mezi specifické úkoly normy patří, jak vyhodnotit ochranu před úrazem elektrickým proudem, před nebezpečím požáru a nebezpečím zranění osob v důsledku mechanických působení a účinků jiných vnějších vlivů. (Odvolává se přitom z hlediska provádění zkoušek jednotlivých typů PV modulů na ČSN EN 61215 ed. 2 – pro typové zkoušky modulů z krystalického křemíku a na ČSN EN 61646 ed. 2 – pro typové zkoušky modulů pro pozemní použití, přičemž zkoušky podle těchto norem jsou základními zkouškami prováděnými před zkouškami podle ČSN EN 61730-2.) Pokud PV modul obstál při  zkouškách podle této normy, předpokládá se, že vydrží po celou dobu předpokládaného života a další zkoušky na něm není třeba provádět.

Na třetí straně normy ČSN EN 62446 je uvedena národní příloha NA obsahující české ekvivalenty anglických termínů zřejmě míněných jako podklad pro porozumění anglickému znění normy. Tato příloha obsahuje termíny a definice, jejichž anglický originál je přesně stejný jako v ČSN 33 2000-6, to znamená revize, prohlídka, zkoušení, vypracování zprávy; navíc je pouze termín katalogové údaje ve významu základní popis a specifikace výrobku.

Vedle dokumentace, která má být pro PV systém zpracována, obsahuje norma zkoušky a měření, které se na PV systémech mají provádět před jejich uvedením do provozu i pravidelné zkoušky (asi bychom řekli pravidelné revize) pro jejich řádný a bezpečný provoz. Ve spojení s ČSN 33 2000-7-712 poskytuje ČSN EN 62446 velmi dobrý podklad pro řádné zřízení a provoz PV zařízení.

Dokumentace k PV systému
Norma vyžaduje, aby spolu s PV systémem bylo zákazníkovi, tzn. obvykle provozovateli, zkušebnímu technikovi nebo technikovi údržby poskytnuta k použití normalizovaná dokumentace. Vyžaduje se celá řada dokumentů, které mají být seřazeny ve smysluplném pořadí.  Začíná se se štítkovými údaji, aby byl okamžitý přehled o PV systému (tj. identifikační údaje o projektu, jmenovitý výkon, údaje o modulech – výrobce, typ a počet, data instalování a uvedení do provozu, jméno a sídlo zákazníka).

Za další se v dokumentaci musí svými kontaktními údaji a svou úlohou na systému prokázat všichni, kteří se na systému podíleli.

Dále je stanoveno, že jako minimum musí být poskytnuto jednopólové instalační schéma. Toto schéma musí být doplněno komentářem s informacemi o jednotlivých položkách. (Pro rozsáhlé systémy, jejichž plocha na schématu může být omezena, může být tato informace předložena ve formě tabulky). Instalační schéma začíná  PV generátorem, následuje stejnosměrná kabeláž s eventuálně zabudovanými nadproudovými ochranami a závěrnými diodami, uzemněním přepěťových ochran, popř. ochrannou před bleskem až k přívodu do střídavé sítě.

Obr. 1 Instalační schéma

Přitom vestavěné PV moduly musí splňovat požadavky ČSN EN 61730-1. K tomu ještě poznámka upozorňuje, že je třeba, aby i pro další součástky byly poskytnuty katalogové údaje. I když poznámky nejsou z pohledu normy závazné, tak jestliže dojde ke sporu před zákonem, tak se těžko prokazuje, proč se poznámce nevěnovala pozornost.

Vysoce smysluplný je požadavek (v čl. 4.5), že musí být poskytnuty i údaje o systému montáže polí. Dále (v čl. 4.6) se vyžaduje, aby byly poskytnuty informace o funkci a o provádění údržby, tj.:
- postup ověřování správného provozování systému,
- seznam toho, co dělat v případě poruchy systému,
- postup nouzového přerušení provozu/odpojení,
- doporučení údržby a čištění (pokud je třeba),
- s čím je třeba uvažovat při jakýchkoliv budoucích pracích na budově, které by se mohly týkat  PV polí,
- dokumenty týkající se záruk na PV moduly a střídače – aby obsahovala datum začátku záruky a lhůtu, do kdy záruka platí,
- dokumenty o jakýchkoliv použitelných řemeslných pracích nebo záruky odolnosti proti atmosférickým vnějším vlivům.

Podle normy (čl. 4.7) musí být k dispozici kopie veškerých výsledků zkoušek a údajů o ověření. Jako minimum musí obsahovat výsledky zkoušek při revizi uvedené v kapitole 5 této normy.

Veškeré zkoušky (jak stanoví kapitola 5 normy) by měly být prováděny během montáže a během jejího dokončení podle ČSN 33 2000-6, která stanoví požadavky na výchozí a pravidelné revize jakýchkoliv elektrických instalací.

Než se budou provádět zkoušky a měření, je třeba zařízení prohlédnout.

Prohlídka stejnosměrné části
Je třeba prokázat, že stejnosměrná soustava je položena, zvolena a zřízena z hlediska všeobecných požadavků podle ČSN 33 2000-6 a ve speciálních ohledech podle ČSN 33 2000-7-712.

Zrovna tak je třeba prokázat, že použité stejnosměrné součástky odpovídají pro provozování při DC proudu a nejvyšším možném napětí stejnosměrné soustavy i pro nejvyšší jmenovitý proud.

Je třeba ověřit, zda na stejnosměrné straně je realizována ochrana použitím zařízení třídy ochrany II nebo s rovnocennou izolací (jedná se o přednostní provedení zařízení PV).

PV kabely pro propojení řetězců, kabel pro PV pole a hlavní PV kabel pro stejnosměrný proud se volí a zřizují tak, aby se riziko zemních spojení a zkratů snížilo na minimum. Toho se dosáhne obvykle použitím kabelů s ochrannou nebo zesílenou izolací (často nazývaných „s dvojitou izolací“).

Systémy instalace byly vybrány a namontovány tak, aby vydržely předpokládané vnější vlivy, jako jsou vítr, utváření ledu, teploty a sluneční záření.

Pro systémy bez nadproudových ochranných přístrojů pro ochranu řetězců: ověřit, že jmenovitý zpětný proud modulů (Ir) je větší než jejich skutečný možný zpětný proud; ověřit také, kabely řetězců jsou dimenzovány tak, aby vyhověly maximálnímu kombinovanému poruchovému proudu paralelních řetězců (viz čl. 712.433 ČSN 33 2000-7-712).

Pro systémy s nadproudovými ochrannými přístroji pro ochranu řetězců: ověřit, že nadproudové ochranné přístroje jsou vybaveny a správně specifikovány podle místních předpisů nebo návodu výrobce pro ochrany PV modulů podle poznámky k čl. 712. 433.2 ČSN 33 2000-7-712.

Ověřit, zda stejnosměrný odpínač vyhovuje pro stejnosměrnou stranu střídače (čl. 712.536.2.2.5 ČSN 33 2000-7-712).

Jestliže jsou osazeny závěrné diody, ověřit, zda jejich jmenovité reverzační napětí je alespoň 2 × Voc stc PV řetězce, v němž jsou osazeny (čl. 712.512.1.1 ČSN 33 2000-7-712).

Jestliže některý ze stejnosměrných vodičů je spojený se zemí, ověřit, zda existuje alespoň jednoduché oddělení mezi stranami AC a DC a zda spojení se zemí bylo provedeno tak, aby se zabránilo jeho korozi (čl. 712.312.2 ČSN 33 2000-7-712).

Pro připomenutí:

Voc stc je normalizované zkušební napětí naprázdno (čl. 712.3.16 ČSN 33 2000-7-712),

STC – standard test conditions jsou normalizované zkušební podmínky (čl. 712.3.15 ČSN 33 2000-7-712).

Prohlídka z hlediska ochrany před přepětím
V rámci prohlídky PV systému se musí alespoň:
- ověřit, že použité chrániče jsou typu B: instalovaný proudový chránič musí být typu B, jestliže PV střídač nemá mezi stranami AC a DC alespoň jednoduchého oddělení – podle IEC 60755 (zavedená jako ČSN IEC 755) [čl. 712.413.1.1.1.2 a obr. 712.1 IEC 60364-7-712 (ČSN 33 2000-7-712)],
- ověřit, že byly dodrženy co nejmenší plochy všech instalačních smyček, aby se minimalizovalo napětí indukované bleskem [čl. 712.444.4 IEC 60364-7-712 (ČSN 33 2000-7-712)],
- pokud je to požadováno místními předpisy, ověřit, zda ochranný vodič rámu PV pole a/nebo modulu byl řádně instalován a byl spojen se zemí; tam, kde jsou instalovány ochranné vodiče a/nebo vodiče ekvipotenciálního pospojování, ověřit, zda vedou souběžně se stejnosměrnými kabely a zda jsou s nimi ve svazku [čl. 712.54 IEC 60364-7-712 (ČSN 33 2000-7-712)].

Prohlídka střídavé sítě
Prohlídka PV systému musí zahrnovat alespoň ověření, že:
- prostředky pro odpojení střídače byly zajištěny na střídavé straně,
- veškeré přístroje pro odpojení a spínání jsou zapojeny tak, že PV instalace je připojena jako strana „zátěže“ a distribuční rozvod jako strana „zdroje“ [čl. 712.536.2.2.1 IEC 60364-7-712 (ČSN 33 2000-7-712)],
- provozní parametry střídače byly nastaveny v souladu s místními předpisy (nebo podle údajů výrobce).

Prohlídka označování a identifikace
Při prohlídce PV systému se musí alespoň ověřit, že:
- všechny obvody, ochranné přístroje, spínače a svorky jsou náležitě označeny,
- na všech rozvodnicích (rozvodnicích PV zdrojů a PV polí) jsou výstražná označení poukazující na to, že živé části uvnitř rozvodnic jsou napájeny z PV polí a mohou být živé i po odpojení od PV střídače a distribučního rozvodu,
- hlavní AC odpínač je zřetelně označen,
- v místě propojení jsou umístěny výstražné značky varující před napájením ze dvou stran (POZOR – ZPĚTNÝ PROUD),
- na stavbě je viditelně vystaveno jednopólové zapojovací schéma,
- na stavbě jsou viditelně vystavena nastavení ochrany střídače a podrobnosti o instalaci,
- na stavbě je viditelně vystaven vypínací postup,
- veškeré značky a označení jsou náležitě připevněny a jsou trvanlivé. 

Postup zkoušek
Pokud je to relevantní, musí být provedeny následující zkoušky, a to v následujícím pořadí:

1. Zkoušky všech střídavých obvodů podle požadavků IEC 60364-6 (ČSN 33 2000-6).
Jakmile se zkoušky střídavých obvodů dokončí, provedou se následující zkoušky stejnosměrných obvodů tvořících PV pole (v závorkách jsou uvedena čísla článků ČSN EN 62446 – viz https://www.in-el.cz/referat/103219/dokumentace-zkousky-a-kontroly-fotovoltaiky-csn-en-62446).

2. Prohlídka stejnosměrného systému.

3. Spojitost ochranných vodičů a/nebo vodičů ekvipotenciálního pospojování, pokud jsou instalovány (viz čl. 5.4.2).

4. Ověření polarity (viz čl. 5.4.3).

5. Zkouška napětí naprázdno (viz čl. 5.4.4).

6. Zkouška zkratového proudu (viz čl. 5.4.5).

7. Funkční zkouška (viz čl. 5.4.6).

8. Izolační odpor stejnosměrných obvodů (viz čl. 5.4.7).

1. Zkouška všech střídavých obvodů podle ČSN 33 2000-6
Veškerá měření na střídavých obvodech PV zařízení spadají pod ČSN 33 2000-6. Postupuje se v těchto krocích:
- prohlídka AC strany,
- měření nízko odporového spojení ochranných vodičů a vodičů ochranného pospojování,
- měření izolačního odporu,
- prokázání podmínek automatického odpojení,
- funkční zkoušky (proudových chráničů a ochranných a bezpečnostních zařízení).

2. Prohlídka stejnosměrného systému
Tento bod byl již uveden pod nadpisem „Prohlídka stejnosměrné části“.

3. Spojitost ochranných vodičů a/nebo vodičů ekvipotenciálního pospojování, pokud jsou instalovány
Toto měření se požaduje, aby se prokázala bezpečná a spolehlivá funkce ochranných vodičů a vodičů pospojování. Například stojany pro montáž PV zařízení mají být spojeny s pospojováním budovy.

Pro tento případ nejsou v ČSN 33 2000-6 uvedeny žádné mezní hodnoty. Aby se v tomto případě měl zkušební technik o co opřít, jsou níže uvedeny přibližné hodnoty odporů Cu vodičů délky 1 m podle jejich průřezů:

Průřez Cu vodiče S v mm2

Přibližný odpor Cu vodiče při 30 °C
mΩ/m

1,5

12,6

2,5

7,6

4

4,74

6

3,15

10

1,88

16

1,19

25

0,75

35

0,55

50

0,40

Protože se při zkouškách střídavých obvodů vyžaduje nízký odpor ochranných vodičů měřit proudem minimálně 200 mA, doporučuje se i pro tento případ měřit takovým proudem.

4. Ověření polarity jednotlivých řetězců
Polarita všech stejnosměrných kabelů musí být ověřena použitím vhodných zkušebních přístrojů (např. multimetrů). Účelné je provést zároveň zkušební krok podle bodu 5 – zkoušku napětí naprázdno.

Je třeba upozornit na to, že PV pole je již při nepatrném osvětlení pod napětím. Proto je třeba při měření dodržet požadovaná bezpečnostní opatření. Kvůli vysokému napětí, které v PV poli obvykle vzniká, je třeba uvažovat i se zvýšeným nebezpečím úrazů následkem elektrického oblouku a průchodu proudu lidským tělem. Ten není žádným jištěním nijak omezen, a to ani pokud jde o dobu působení proudu, ani pokud jde o intenzitu proudu.

5. Zkouška napětí naprázdno u PV řetězců
Použitím vhodných zkušebních přístrojů by mělo být na každém PV řetězci změřeno napětí naprázdno a mělo by být porovnáno s projektovanými hodnotami. Příliš malé napětí naprázdno ukazuje na chybějící, obrácené nebo defektní póly modulů. Příliš vysoké napětí naprázdno znamená, že v řetězci je příliš mnoho modulů. Tento postup měření poskytuje také jednoduchou možnost kontroly kabeláže.

Zkouška by měla být provedena předtím, než se zapnou kterékoliv spínače a než se nainstalují nadproudové ochranné přístroje řetězců (kde jsou zařazeny).

6. Měření zkratového proudu na PV řetězcích
Zkoušení zkratového proudu každého řetězce diagnostikuje rovněž chyby v zapojení. Přitom velikost zkratového proudu závisí na intenzitě ozáření. Proto je účelné pro toto měření nasadit speciální měřicí přístroj, který obsahuje toto měření. Ten také může pomocí odpovídajícího přepínacího zařízení vytvořit zkrat a pomocí klešťového nebo zabudovaného ampérmetru měřit zkratový proud.

Protože podobně je PV pole sestaveno z mnoha identických řetězců, je možno porovnávat zkratové proudy (přitom je třeba dbát na stabilní hodnotu ozáření). Jestliže byla předchozí měření úspěšná, může se přejít k funkčním zkouškám. Předtím je však vhodné provést měření izolačního odporu podle bodu 8, protože k tomu je možno použít obvykle adaptér pro měření zkratového proudu.

7. Funkční zkoušky
Musí být provedeny následující funkční zkoušky:
a) spínací přístroj a ostatní řídicí přístroje musí být zkoušeny, aby zajistily správnou funkci a že jsou řádně namontovány a připojeny,
b) všechny střídače vytvářející část PV systému musí být zkoušeny, aby zajistily správnou funkci. Zkušební postup by měl být stanoven výrobcem střídače;
c) musí být provedena zkouška přerušení napájení ze sítě: Za provozu systému musí být rozpojen hlavní AC odpínač sítě – mělo by se pozorovat (např. na displeji měřicího přístroje), zda PV systém okamžitě přerušil výrobu energie. Potom by měl být AC odpínač znovu zapnut a mělo by se pozorovat, že se systém navrací k normálnímu provozu.

8. Zkouška izolačního odporu PV pole
Toto měření může být podmínečně nazváno také „Izolační odpor stejnosměrných obvodů“, což ale zahrnuje střídač. Ten, stejně jako svodič přepětí, by měl být před měřením bezpodmínečně odpojen, protože jinak hrozí poškození citlivé elektroniky. Účelem měření je stanovit izolační odolnost součástek stejnosměrného obvodu. Hodnoty napětí sítě se rovnají násobením napětí naprázdno součinitelem 1,25.

Napětí sítě
(Uoc stc × 1,25)
[V]

Zkušební napětí
[V]

Nejnižší izolační odpor
[MΩ]

< 120

250

0,5

120 až 500

500

1

> 500

1 000

1

Chyby, které se často opakují, jsou selhání ochranného opatření „ochrana dvojitou nebo zesílenou izolací“ a s tím spojené poruchy izolace. Tyto poruchy vedou ke značným škodám, jako jsou požár nebo úraz elektrickým proudem. Aby se toto nebezpečí vyloučilo, je třeba klást na měření izolačního odporu odpovídající důraz. Toto měření se považuje za jedno z nejdůležitějších.

Obr. 2 Měření izolačního odporu
Ke zkoušení izolačního odporu je možno zvolit některý z následujících dvou postupů měření:
ZKUŠEBNÍ METODA 1 – zkouška mezi zápornou elektrodou pole a zemí, po níž následuje zkouška mezi kladnou elektrodou pole a zemí.
ZKUŠEBNÍ METODA 2 – zkouška mezi zemí a zkratovanými kladnou a zápornou elektrodou pole.

Účelné je zkušební metodu 2 uplatnit hned po měření zkratového proudu na PV řetězcích (bod 6), když je odpojen zkratovací přípravek. To zabraňuje častému odpojování nebo chybnému zastrčení elektrod zdroje.

Za další by se mělo – v případě, kdy stojany modulů PV zařízení nejsou spojeny s pospojováním budovy – změřit také izolační odpor elektrod PV zdroje proti stojanům modulů, protože se často proti těmto stojanům objevují poruchy izolace. Příčinou toho jsou většinou poškozené stejnosměrné kabely, které jsou položeny na stojenech nebo uloženy uvnitř stojanů.

Stojí za to dávat pozor, aby při měření izolace nebyl poškozen měnič a svodič přepětí – ty se musí před měřením z měřeného obvodu odpojit.

Podobně je třeba, aby měření bylo prováděno v beznapěťovém stavu, což je u PV zdrojů možné jenom při zakrytých PV modulech. Je to proto, že napětí stoupá už při nepatrné intenzitě osvětlení. Pokud se měření provádí, když je nějaký PV zdroj poškozen, přičítá se napětí PV zdrojů v nejnepříznivějším případě k měřicímu napětí zdroje a přístroje na měření izolace, a to může vést k nepřípustnému překročení napětí systému jak pro zdroj, tak pro přístroj na měření izolace, a tím hrozí jejich zničení. Tady je třeba být opatrný. (Na řešení, jak v tomto případě postupovat, se zatím čeká.)

Zkouška způsobilosti PV řetězce
Jestliže již byla veškerá předchozí měření provedena, a ta prokázala správnost a funkčnost PV polí, uvede se do činnosti střídač (měnič) a změří se hodnota provozního proudu. Také zde se opět vyžaduje konstantní intenzita ozáření, aby mohly být porovnávány proudy identických řetězců. Jinak je nutno nasadit speciální PV zkušební přístroj, který poskytne referenční měření s pomocí senzoru intenzity ozáření.


 

 


Obr. 3 Ukázka měřicího přístroje pro měření PV elektráren – postupy měření:

- odpor ochranného spojení PE,
- izolační odpor RISO,
- proud modulu,
- intenzita ozáření

Nakonec je třeba provést funkční zkoušky:
Aby se zajistit bezporuchový provoz zařízení, musí se přezkoušet spínací přístroje a další řídicí zařízení, jako je stejnosměrný odpojovač, a také se musí ověřit, že tato zařízení byla řádně namontována a připojena.

Je třeba, podle údajů výrobce, přezkoušet řádný provoz všech střídačů.

Zrovna tak je třeba přezkoušet, jak se systém zachová při výpadku sítě: u fungujícího systému je třeba rozpojit odpojovací zařízení pro připojení střídavé strany. Pomocí měřicího přístroje je nutno prokázat, že PV systém bezprostředně po rozpojení přeruší výrobu, resp. dodávku energie, aby se zabránilo ostrovnímu provozu. Následně opět zařízení pro připojení střídavé strany systém připojí a pozoruje se, zda systém přešel do nerušeného provozu.

Dokumentování výsledků měření a zkoušek
Zdokumentovat by se měly:
- souhrnný popis systému (jméno, adresa atd.),
- seznam všech prohlédnutých a vyzkoušených obvodů,
- záznam o prohlídce,
- záznamy výsledků zkoušek každého zkoušeného obvodu,
- doporučená lhůta do příští revize,
- podpis osob (osoby), které provedly revizi.

Jestliže se provádí první zkouška (výchozí revize) nového zařízení, musí zpráva o zkoušce (revizi) obsahovat doplňující údaje ohledně osob (osoby), které jsou odpovědné za projekt, stavbu a zkoušení systému, i rozsah jejich odpovídajících odpovědností. Musí obsahovat také doporučení lhůt na pro provádění pravidelných revizí při stanovení intervalů. Přitom je třeba uvažovat s místními i vnějším i technickými podmínkami.

Pravidelné revize je potom třeba provádět ve stanovených lhůtách. Přitom je třeba zohlednit doporučení a výsledky předchozích revizí. K tomu musí být předložena zpráva o revizi (o zkoušce) obsahující doporučení pro opravy nebo vylepšení. V přílohách normy ČSN EN 62446 jsou uvedeny příslušné formuláře o revizích (zkouškách). Jejich účelem je usnadnit dokumentování zkoušek (revizí).

 

 

  

Další příloha se zabývá zkouškou PV pole nasazením teplotní kamery. Norma se zaměřuje na bezpečné sestavení zařízení, nedefinuje však žádné specifikace týkající se účinnosti zařízení, minimálního výkonu ani výkonové ztráty.

Zkouška účinnosti
I když norma nestanoví zkoušky výkonnosti zařízení, tak právě PV zařízení, popř. moduly, podléhají stárnutí, a to by měl výrobce modulů zaopatřit zárukou výkonnosti. Zvlášť důležité je při uvádění do provozu předložit průkaz výkonnosti, aby mohla být uplatněna rovněž tato záruka.

Zde se jako průkaz funkční schopnosti (výkonnosti) nabízí provedení referenčního měření na PV zařízení. To znamená provedení měření celkového ozáření s porovnáním AC a DC proudů zařízení po dobu několika hodin ve fázi vysokého výkonu PV zařízení (doba okolo poledne, modré nebe) a k tomu příslušející záznam. Tyto hodnoty by měly potom být porovnávány s odborným posouzením výkonu.

Související normy

Soubor ČSN 33 2000 Elektrické instalace nízkého napětí

ČSN 33 2000-6 (332000) Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize

ČSN 33 2000-7-712:2006 (332000) Elektrické instalace budov – Část 7-712: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Solární fotovoltaické (PV) napájecí systémy

Soubor ČSN EN 61557 (356230) Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany

ČSN EN 61730-1 (364650) Způsobilost k bezpečné činnosti fotovoltaických (PV) modulů – Část 1: Požadavky na konstrukci

Další normy týkající se fotovoltaiky (publikované vesměs převzetím originálu)

ČSN EN 60891 ed. 2 (364601) Fotovoltaické součástky – Postupy pro korekce teploty a ozařování na změřených voltampérových charakteristikách

Soubor ČSN EN 60904 (364604) Fotovoltaické součástky

ČSN EN 61215 ed. 2 (364631) Fotovoltaické (PV) moduly z krystalického křemíku pro pozemní použití - Posouzení způsobilosti konstrukce a schválení typu

ČSN EN 61646 ed. 2 (364633) Tenkovrstvé fotovoltaické (PV) moduly pro pozemní použití – Posouzení způsobilosti konstrukce a schválení typu

ČSN EN 50380 (364635) Katalogové údaje a informace na štítku fotovoltaických modulů

ČSN EN 61730-2 (364650) Způsobilost k bezpečné činnosti fotovoltaických (PV) modulů – Část 2: Požadavky na zkoušení

Literatura:

ČSN EN 62446:2010 Fotovoltaické systémy spojené s elektrorozvodnou sítí – Minimální požadavky na systémovou dokumentaci, zkoušky při uvádění do provozu a kontrolu

Friedemann Birkholz: Anforderungen der neuen DIN EN 62446

Vytvořeno: 8. 9. 2016
     
     
    Facebook Obchod IN-EL