AA1-039 Dovolená napětí na ocelových izolovaných potrubích

Rád bych získal podrobnější informace k následujícímu tématu :

Norma ČSN 33 2165 "Zásady pro ochranu ocelových izolovaných potrubí uložených v zemi před nebezpečnými vlivy venkovních trojfázových vedení a stanic vvn a zvn" platná od 1.3. 1990 umožňuje podle tabulky 1 uvažovat nejkratší dobu trvání zkratu do 0,3 s a k tomu příslušnou mez nebezpečného napětí 300 V.

V časopise "Plyn" ročník 1999 na straně 232 je článek Ing. Pavla Velety z Plynoprojektu Praha "Ochrana zařízení proti atmosférickým jevům a vlivům vvn." V článku je mimo jiné uvedeno v odstavci 2.3 :

"Díky vstřícnému postoji Českého normalizačního institutu se v souladu s novou ČSN 33 2000 ... podařilo akceptovat skutečnost, že energetická síť dovoluje obvykle uvažovat vypínací časy do 0,1 sec. Následující tabulka uvádí maximální odsouhlasené hodnoty napětí :
V tabulce je např. pro čas 0,1 s a volný terén uvedena hodnota 500 V.
Normou ČSN 33 2000 je v článku myšlena zřejmě ČSN 33 2000-4-41.

Zajímalo by mě zejména :
1. Jsou skutečnosti uvedené v článku obsaženy v nějaké normě, předpisu nebo pokynu, na který by bylo možno se odvolat ve smluvních vztazích a při výpočtu? Norma ČSN 33 2165 platí beze změn a v ní čas 0,1 s uveden pochopitelně není.

2. Vypínací časy moderních ochran jsou od 40 do 120 ms podle typu, k tomu čas vypínače + doba hoření oblouku do 80 ms, celkem 120 - 200 ms, takže času 100 ms bude málokdy dosaženo. Je možno mezi hodnotami 0,1 a 0,3 s určit dovolené napětí interpolací podle vzorce :

dovolené napětí = 160 V / odmocnina z vypínacího času ?

(Hodnoty v tab. 1 ČSN 33 2165 jsou v podstatě takto určeny.)

3. Jak souvisí hodnota uvedená v článku v časopise Plyn s hodnotami uvedenými v ČSN 33 3201 "Elektrické instalace nad AC 1 kV" z 11/2002, v příloze C, tabulce C.3, kde např. pro trvání poruchy 0,2 s je uvedeno dovolené dotykové napětí 500 V, pro čas 0,14 V již 600 V atd. Je možno tyto hodnoty použít při výpočtu nebezpečných vlivů ?