Jedná se o problém dovoleného dotykového napětí v el. instalaci, resp. maximální doby odpojení v případě poruchy podle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, článku 411.3.2.
Jaké existují možnosti postupovat v případě, kdy není splněna ochrana automatickým odpojením v předepsaném čase?
Konkrétně jsme v situaci, kdy připojujeme el. zařízení „dlouhými“ kabely (el. síť TN-C 400 V AC) a pro dosažení vybavovacího proudu pro vypnutí jističe při zkratu na konci kabelu je nutné průřezy napájecích kabelů zvyšovat až o 3 stupně. V opačném případě je zkrat vypnut tepelnou spouští jističe (při studené charakteristice jističe je to v čase okolo 8 s).
Dalším řešením je zaměnit jističe za jiný typ, u kterého se dá snižovat vybavovací proud jističe při zkratu, aby bylo dosaženo, že minimální zkratový proud v obvodu vybaví zkratovou spoušť jističe (která vybaví v předepsaném čase).
Existují i další technická řešení v tomto případě?
Podle mého názoru např. v článku 411.3.2.5 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 se tvrdí, že stačí zajistit, aby dovolené dotykové napětí bylo redukováno na hodnotu 50 V AC a není potřeba řešit automatické odpojení od zdroje v předepsaném čase (jak zajistit tuto podmínku, jakým způsobem spočítat rezistance uzemnění a pospojování ochranných vodičů).
Bylo by možné toto řešit např. doplňujícím ochranným pospojováním apod.?
|