+

Dosavadní sjednocování barev vodičů

Ing. Michal Kříž, IN-EL, spol. s r. o.

Dosavadní sjednocování barev vodičů
Záležitostí, která bezpečnost přímo neohrožuje, která ale může práci elektrotechniků buď usnadnit, nebo naopak zkomplikovat, je barevné značení vodičů v elektrické instalaci a elektrických rozvodech. Jistě všichni známe technické normy, které se k této otázce vztahují, a pokud nepatříme mezi nejmladší, víme, že zásady barevného značení prošly dlouholetým vývojem. Zároveň v nás převládá představa, že pokud se barevného značení vodičů, alespoň v silových elektrických instalacích, týká, situace se postupně, po drobných krocích zlepšuje, a pokud se nezlepšuje tak rychle, jak bychom byli rádi, je to daň za to, že budeme mít jednou jednotné barevné značení vodičů v celé Evropě.
Na tomto místě si můžeme říci, že jsme zřejmě byli jednou z mála zemí, která zásady barevného značení přijaté na mezinárodní úrovni přijala nejen do svých norem, ale i do své praxe téměř bezezbytku. To bylo poznat takřka ihned po sametové revoluci, když se k nám začaly dodávat stroje z vyspělé ciziny. Najednou jsme zjistili, že modrá barva není vlastně barvou středního (podle staronové terminologie nulového) vodiče, ale že se jedná o barvu fázového vodiče. K tomu, aby toto značení mohlo být použito, se využilo nenápadného ustanovení, spíše výjimky, v evropské normě EN 60446 (která je totožná s mezinárodní, tedy celosvětovou normou IEC 60446), totiž, že pokud žíla vícežilového kabelu označená světlemodrou barvou není použita jako neutrální nebo střední (nulový) vodič, může být tato žíla použita i pro jiné účely (ne však jako ochranný vodič). Uvedené ustanovení je známo již od počátku sedmdesátých let. Nejprve bylo zavedeno v ČSN 34 0165, později samozřejmě v ČSN IEC 446 a také v ČSN 33 0165 a nyní v ČSN EN 60446. Nikdy se však u nás nechápalo tak, jako bylo pochopeno u našich vyspělých přátel. Totiž, že pokud v kabelu s fázovými vodiči není veden zároveň střední (nulový) vodič, použije se vždy vodič s modrou barvou izolace jako jeden z fázových vodičů. Takže pokud šlo o strojní zařízení, stalo se pravidlem, že v něm byly fázové vodiče značeny barvami černá, hnědá, modrá. Bylo to možné proto, že ve strojních zařízeních se podle dříve platných přísnějších zásad střední (nulový) vodič nepoužíval.
Nicméně i v této otázce se z našeho hlediska zablesklo na lepší časy.


Další barva pro fázové vodiče - šedá

Představme si, že ještě v polovině devadesátých let minulého století Velká Británie (oficiální zkratka UK - pro Spojené království) nepřistoupila na barevné značení vodičů v elektrických instalacích, které bylo, jak jsme se již zmínili, mezinárodně zavedeno a k němuž jsme také my bez prodlení přistoupili již v polovině sedmdesátých let. Přijetí se po celou tu dobu bránila a zdůvodňovala to tím, že po několik předchozích generací elektrikářů se v Británii pro označení středního (nulového) vodiče využívalo vodiče s černou barvou izolace, přičemž uvedené značení bylo považováno za značení vodiče z hlediska bezpečnosti (předpokládalo se, že uvedený vodič černé barvy izolace je obvykle bez napětí). Ústupek od tohoto značení považovala za ohrožení bezpečnosti těch, kteří na elektrických instalacích pracují a byli zvyklí na určité podmínky práce, mezi něž patřilo i označení nulového vodiče černou barvou izolace.
Po jednáních a přemlouvání ze strany ostatních členů CENELEC byla Britská delegace ochotna od svého tradičního značení ustoupit, ale pod podmínkou, že se doplní barevné značení třetího fázového vodiče. Prozatím, jak víme, existovaly (a stále se užívají) pro značení fázových vodičů pouze dvě barvy - černá a hnědá - a pokud se jich chce využít k označení pořadí fází, musí také uvedené barvy jít v určeném pořadí, což v případě, že v kabelu, v němž jsou jenom fázové vodiče, ani nelze splnit. Takže z uvedeného důvodu se v Evropě (rozumí se v rámci CENELEC) přistoupilo i k přijetí další barvy pro značení fázového vodiče. Vedle barvy černé a hnědé se třetí fáze bude značit ještě barvou šedou. Tímto způsobem, jak se předpokládá, bude v nových instalacích vyřešen problém rozlišení fázových žil, aniž by bylo nutné další orientační rozlišení těchto žil jejich pořadím vzhledem k žilám světle modré a hnědé, resp. zelené/žluté a modré, jak se to provádělo a doposud provádí v ČR. Takže již nebude nutné ze strany západoevropských států (jak ony to vlastně zdůvodňovaly) uplatňovat pro barevné rozlišení fázových vodičů kromě barev černé a hnědé ještě barvu světle modrou, což je podle čl. 3.2.2 ČSN EN 60446 povoleno v případech, kdy v instalaci nebo zařízení není nulový (jinak též neutrální nebo střední vodič) použit.
Nově přijaté značení je uvedeno v HD 308 S2:2001 a v ČR je zavedeno normou ČSN 33 0166:2002.
Uvedený výsledek (přes nebezpečí záměny s šedými vodiči ve starších instalacích) je možno považovat za přínos. Na základě snadnější rozlišitelnosti fázových vodičů je možno bez újmy z hlediska praktických potřeb elektrických instalací snížit i počet různých provedení tří, čtyř a pětižilových kabelů.


Dvoužilový kabel - žíly jen hnědá a modrá
Na druhé straně však na základě nově zavedeného HD 308 S2:2001 hodlají kabelovny do naší elektroinstalační praxe zavést další nesrovnalost. Při využití možnosti, kterou mezinárodní a evropská norma dává - použít modrou barvu izolace tam, kde není použit střední (nulový) vodič - namísto tří provedení dvoužilových kabelů, zavádějí výrobu jenom jednoho provedení. Doposud se podle ČSN 33 0165 vyrábějí a dodávají dvoužilové kabely s žilami černá a hnědá, zelená/žlutá a černá, modrá a černá. Namísto těchto dvoužilových kabelů předpokládají, že pro veškerá uplatnění kabelů s dvěma žilami postačí na základě HD 308 S2:2001 jediné provedení, a to s barvami žil modrá a hnědá. Takže ruší výrobu dvoužilových kabelů, jejichž žíly jsou označeny barvami černou a hnědou, které se používají k jednopólovým spínačům. To opět odporuje zásadám pro značení vodičů podle EN 60446. Dokonce i v návrhu evropského harmonizačního dokumentu prHD 60364-5-51:2005 (dokument SC64B_CS16723_VOT1E.pdf z února 2005) se v čl. 414.3Z2 opět připouští možnost použít vodič modré barvy i pro jiné účely než pro označení středního (nulového) vodiče a jako příklad se uvádí použití pro část obvodu mezi spínačem a spotřebičem.
Prozatím v ČR nadále platí ČSN 33 0165:1992 se změnou Z2:2002. Tato norma stále uvádí barevné označení žil vodičů a kabelů umožňující plné rozlišení ochranných, středních (nulových) a fázových vodičů v instalacích, a to i u dvoužilových kabelů vedených k vypínačům (užívány barvy žil černá a hnědá). Z projednání dané otázky v rámci TNK 22 pro elektrotechnické předpisy vyplývá, že v dané otázce není třeba činit další kroky. Kabelovny mohou nadále na vyžádání dodávat kabely s dosavadním značením vodičů, které se opírá o ČSN 33 0165. Na druhou stranu je však možné používat pro dvoužilové vedení s oběma pracovními žilami i kabelu s žilami v barvách modrá a hnědá podle výše uvedeného harmonizačního dokumentu. Připravované dokumenty CENELEC tuto možnost připouštějí. Přitom se neuvádí požadavek na přeznačování konců modrého vodiče.
Podle našeho názoru není uvedené řešení úplně v pořádku, nicméně je zřejmě v souladu s tím, co je uplatňováno v ostatních státech Evropy. Vedení pro pevné uložení s vodiči v barvách modrá a hnědá by se kromě v otázce uvedeného případu odbočky do vypínače pro světla mohlo používat snad jenom v síti TT pro napájení jednofázových spotřebičů, jejichž neživé části by byly uzemněny pomocí samostatného ochranného vodiče.

Jak změny přijme elektrotechnická veřejnost?
I kdyby to však byla pravda, na řadě případů dovozů zařízení ze západoevropských zemí je patrné, že uvedené povolené odchylky od zásad barevného značení působí našim elektrotechnikům potíže (konce vodičů se přeznačují apod.). Pokud se týká otázky, zda některá značení žil vodičů, kabelů a šňůr, které uvádí ČSN 33 0165:1992 (včetně již zmíněné změny této normy) a která jsou v této normě navíc oproti značením podle uvedeného HD 308 S2:2001, nebude považováno za rozpor vůči tomuto dokumentu, tak na tu lze zřejmě odpovědět, že nikoliv. Harmonizační dokument nemůže bránit dalším provedením kabelů, které praxe vyžaduje. To také některé kabelovny berou na vědomí, když uvádějí informaci, že další provedení jsou ochotny dodat jen na zvláštní objednávku (a také zřejmě za zvláštní příplatek).
V rámci TNK (technické normalizační komise) 22 pro elektrotechnické předpisy se nedošlo k závěru, že by bylo třeba proti uvedeným změnám nějak zasahovat. Názory na tuto otázku se pohybovaly od těch odmítavých zejména vůči jedinému provedení dvoužilového vodiče nebo kabelu (barvy hnědá a modrá) až k těm vstřícným vůči novému způsobu značení. Ty se opírají o názor, že elektrotechnik musí vědět, o jaký obvod se jedná, aniž by značení vodičů přesně odpovídalo základním zásadám pro značení vodičů nulových (neutrálních) a středních.


Obr. 1 Přehled barevného značení žil vodičů a kabelů podle platné ČSN 33 0165:1992


Obr. 2 Přehled barevného značení žil vodičů a kabelů podle HD 308 zavedené v ČR normou ČSN 33 0166 (kódové označení uvedené na obrázku odpovídá německé a rakouské normě - v rámci Evropy není normalizováno)

Vytvořeno: 13. 12. 2005
     
     
    Facebook Obchod IN-EL