+

Principy základních elektrotechnických norem, informace o nových normách

Ing. Michal Kříž – IN-EL, spol. s r. o.

Principy základních elektrotechnických norem

Elektrotechnické normy, které se uplatňují v oblasti projektování, musí:
I. na jedné straně respektovat vědecké a technické poznatky a
II. na straně druhé vycházet z účelu, pro nějž jsou určeny.

I. Poznatky, které tyto normy respektují, se týkají:

1. ochrany před nebezpečími, která mohou elektrická zařízení způsobovat, takže:

a) osoby a domácí a hospodářská zvířata musí být přiměřeně chráněny před nebezpečím zranění nebo jiného poškození, které by mohlo být způsobeno elektrickým proudem při dotyku živých nebo neživých částí,
b) nesmějí vznikat nebezpečné teploty, nebezpečné oblouky nebo nebezpečná záření,
c) osoby, domácí a hospodářská zvířata a majetek musí být přiměřeně chráněny před nebezpečími neelektrického charakteru, která mohou podle zkušenosti elektrická zařízení způsobovat,
d) izolace musí odpovídat předvídatelným podmínkám.

2. ochrany před nebezpečími, která mohou působením vnějších vlivů na elektrické zařízení vznikat; to znamená, že technické provedení elektrického zařízení musí být takové, aby:
a) odolávalo předpokládaným mechanickým namáháním tak, že osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek nebudou ohroženy,
b) odolávalo za předpokládaných podmínek okolního prostředí působení jiných než mechanických vlivů tak, aby osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek nebyly ohroženy,
c) při předvídatelných přetíženích neohrozilo žádným způsobem osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek.

II. Účel, pro nějž jsou elektrotechnické normy pro projektování určeny, jsou dány předmětem normy. V našem přehledu se budeme zabývat především normami pro elektrické instalace nízkého napětí, a to především pro elektrické instalace budov, obsažené v souboru ČSN 33 2000. V části 1 tohoto souboru, tj. v ČSN 33 2000-1 ed. 2:2009 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice je vymezeno, že tento soubor se týká:
a) obytných budov,
b) budov pro obchodní účely,
c) veřejných budov,
d) průmyslových budov,
e) zemědělských a zahradnických zařízení,
f) montovaných budov,
g) karavanů, parkovacích míst pro karavany, kempinků a podobných míst,
h) stavenišť, výstav, trhů a dalších instalací pro dočasné účely,
ch) přístavišť pro rekreační plavidla a rekreačních plavidel,
i) venkovního osvětlení a podobných instalací (kromě veřejného osvětlení),
j) prostorů pro lékařské účely,
k) mobilních nebo transportovatelných buněk,
l) fotovoltaických systémů, m) zdrojů nízkého napětí.

Poznámka:
Samozřejmě existují soubory elektrotechnických norem pro jiné účely (strojní zařízení, elektrické instalace na lodích, byly to elektrické instalace v dolech a lomech), ale těmi se zabývat nebudeme.

Principiální rozdělení souboru ČSN 33 2000

Náplň souboru ČSN 33 2000 je předznamenána částí 1 tohoto souboru, tj. normou ČSN 33 2000-1 ed. 2:2009. Uspořádání celého souboru je koncipováno tak, že část 1 stanoví základní požadavky, terminologie elektrických instalací je obsažena v ČSN IEC 60050-826:2006 a v ČSN 33 2000-2-21:1998, základní požadavky stanoví pak části 4 až 6 a oddíly části 7 doplňují a upravují tyto základní požadavky tak, aby se hodily pro jednotlivé druhy objektů a instalací. Uspořádání je znázorněno na následujícím schématu.


Zrušení a nahrazení některých kapitol souboru ČSN 33 2000 – přesuny některých ustanovení mezi normami

Ze schématu je patrné, že se zcela ztratila část 3 souboru ČSN 33 2000. S definitivní platností k tomu došlo 1. 5. 2011. Její ustanovení ovšem nezmizela, ale transformovala se do ostatních částí souboru, jak je patrné z dalšího schématu:

Ze schématu je vidět, že otázky týkající se uspořádání a druhů rozvodných sítí, EMC, údržby a nouzových zařízení jsou včleněny do ČSN 33 2000-1 ed. 2:2009, třídění vnějších vlivů je organicky začleněno do ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010, kde na ně přímo navazují požadavky na provedení zařízení z hlediska vnějších vlivů. Seznam těch vnějších vlivů, které jsou určující pro prostory z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem jsou zařazeny do přílohy ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007.

To ovšem není všechno. V propadlišti dějin se (prozatím – od 1. 6. 2010) ztratila ČSN 33 2000-5-53:1994, která platila pro spínací a řídicí přístroje. Uváděla dnes již zastaralé požadavky, jak musí být voleny a montovány přístroje pro ochranu automatickým odpojením od zdroje, tj. pojistky, jističe a proudové chrániče, i požadavky na přístroje pro ochranu před nadproudy. Z tohoto hlediska nám chybí požadavek na zapojení pojistkových spodků závitových pojistek i to, že ostatní pojistky musí vyhovovat bezpečnostním požadavkům na pojistky určené pro nekvalifikovanou obsluhu. Ostatní požadavky jsou podrobně řešeny v ČSN 33 2000-4-43 ed. 2. Zastaralé jsou i požadavky týkající se instalace samotných proudových chráničů. Dnes se již uplatňují proudové chrániče, jejichž magnetickým obvodem prochází i ochranný vodič (ovšem v opačném směru než vodiče pracovního obvodu). Pokud se týká selektivity proudových chráničů, přesnější návod než ve zrušené ČSN 33 2000-5-53:1994 je uveden v ČSN IEC 1200-53:1998 Pokyn pro elektrické instalace – Část 53: Výběr a stavba elektrických zařízení – Spínací a řídicí přístroje.

Zrušena je též (od 1. 6. 2010) ČSN 33 2000-7-707:1997 stanovující Požadavky na uzemnění v instalacích zařízení pro zpracování dat. I tato norma byla již zastaralá. Dnes je celá problematika řešena komplexně novou ČSN 33 2000-4-444:2011 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-444: Bezpečnost – Ochrana před napěťovým a elektromagnetickým rušením i souborem ČSN EN 62305 Ochrana před bleskem.

Další normou, jejíž zrušení se chystá na 1. 5. 2012, je ČSN 33 2000-4-481:1997 uvádějící Výběr opatření na ochranu před úrazem. Její ustanovení na ochranu před dotykem v elektrických provozovnách (šířky uliček) podle kvalifikace osob jsou obsaženy v ČSN 33 2000-7-729:2010. Požadavek na zkrácení dob odpojení v rámci ochrany automatickým odpojením v prostorech zvlášť nebezpečných je zbytečné, protože v těchto prostorech je nyní vesměs předepsán buď citlivý proudový chránič, nebo obvod SELV.

ČSN 33 2000-1 ed. 2:2009

Jaké jsou hlavní zásady platné pro elektrické instalace uvedené v ČSN 33 2000-1 ed. 2:2009 (v samotné normě se hovoří o HD 60364-1):

a) zajištění bezpečnosti (osob, hospodářských zvířat a majetku v případě ohrožení nebo poškození, k nimž by mohlo při obvyklém užívání elektrických instalací, rozvodů a dalších zařízení dojít). Zajišťuje se:
- ochrana před úrazem elektrickým proudem ochrana základní i při poruše),
- ochrana před tepelnými účinky (elektrických instalací a rozvodů),
- ochrana před nadproudy, před poruchovými proudy,
- ochrana před poruchovými odchylkami napětí a před elektromagnetickými vlivy (před atmosférickými přepětími a elektromagnetickým rušením),
- ochrana před přerušením napájení (zajištění náhradního zdroje, pokud je to třeba),

b) návrh instalace:
- musí se brát v úvahu hlediska pro zajištění:
- ochrany osob, hospodářských zvířat a majetku (uvedená výše) a
- správné funkce elektrického zařízení při užití k určenému účelu,
- musí vycházet ze znalosti hodnot napájení, tj. základních údajů o zdroji nebo zdrojích:
- druh proudu – AC, DC,
- druhy a počty vodičů (PE, PEN, N, M, L),
- hodnoty a odchylky napětí, maximální dovolené proudy, impedance poruchové smyčky na začátku instalace, předpokládané zkratové proudy,
- ochranná opatření vázaná na zdroj (způsob uzemnění sítě nebo středního bodu),
- záruky napájení,
- musí se zakládat na údajích o spotřebě (počtech a druzích obvodů požadovaných pro osvětlení, topení, a další silová, řídicí, sdělovací a podobná zařízení, jejich zatížení atd.),
- musí v něm být určeny zdroje pro případ nouze nebo záskokové napájecí zdroje, pokud jsou třeba,
- musí respektovat vnější vlivy, které na elektrické zařízení působí,
- určují se průřezy vodičů,
- pro volbu vedení a způsoby jejich instalace se berou v úvahu:
- charakter jejich umístění,
- provedení zdí nebo jiných částí, které nesou vodiče a kabely,
- přístupnosti vodičů a kabelů osobám a hospodářským zvířatům,
- napětí,
- elektromechanické účinky v důsledku zkratových proudů,
- elektromagnetické rušení,
- ostatních účinky (např. mechanických, tepelných a jejich zatížení spojené s požárem, atd.), kterým mohou být vodiče vystaveny během montáže nebo během provozu,
- musí být určeny charakteristiky ochranných přístrojů s ohledem na jejich funkci (např. pro ochranu před účinky nadproudů, zemních spojení, přepětí, podpětí a ztráty napětí),
- je třeba uvážit potřebu:
- nouzového vypnutí (kde je zapotřebí okamžité odpojení od zdroje),
- spínacích přístrojů (pro zajištění provozu, údržby, zkoušení a oprav),
- je třeba zajistit ochranu před vzájemnými škodlivými vlivy mezi elektrickými a neelektrickými instalacemi,
- je třeba zajistit dostatečnou přístupnost elektrických zařízení,
- ke každé elektrické instalaci musí být dodána odpovídající dokumentace,

c) volba elektrických zařízení:
Každá část zvoleného elektrického zařízení:
- musí vyhovovat normám a musí mít vhodné vlastnosti odpovídající podmínkám obsaženým v návrhu instalace (musí odpovídat z hlediska napětí, proudu, kmitočtu, výkonu a podmínek instalování),
- musí být zvolena tak, aby nepůsobila škodlivě na jiná zařízení nebo na přívod, zdroj či napájecí síť, a to jak během normálního provozu, tak i při spínání. V této souvislosti se za činitele, které mohou mít vliv, považují např.:
- účiník,
- proudový náraz;
- asymetrické zatížení,
- harmonické (složky proudu),
- přechodná přepětí způsobená připojenými elektrickými zařízeními,

d) zřizovaní elektrických rozvodů, zařízení a jejich revize:
- pro zřizování elektrických rozvodů a zařízení musí být použito vhodných materiálů a práce musí být provedena odborně (dobré řemeslné úrovně) osoby s odpovídající kvalifikací.

Elektrické zařízení musí být nainstalované v souladu s pokyny poskytnutými jeho výrobcem.
- dbá se na značení vodičů, spoje, chlazení, ochranu před nadměrným oteplením, bezpečnostní značení, a to i při rozšiřování instalace.
- provádí se výchozí revize před uvedením do provozu a pravidelné revize během provozování instalace.

Do ed. 2 ČSN 33 2000-1:2009 jsou z dnes již zrušené ČSN 33 2000-3:1994 začleněny kapitoly:
30 – Stanovení základních charakteristik,
31 – Účel, napájení a stavba včetně uspořádání vodičů a způsobů uzemnění (sítě TN, TT, IT),
33 – Vzájemná slučitelnost zařízení včetně EMC,
34 – Údržba,
35 – Opatření pro případ nouze (zdroje a jejich pohotovost),
36 – Zajištění napájení (selektivita ochran, členění do obvodů, monitorování zařízení).

Kapitola 32 Třídění vnějších vlivů ze zrušené ČSN 33 2000-3 je začleněna do:
ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy.
Do této normy jsou zařazeny i národní přílohy obsahující vzor protokolu o určení vnějších vlivů a vzory příloh k tomuto protokolu. Příloha obsahující přiřazení vnějších vlivů prostředí prostorům normálním, nebezpečným a zvlášť nebezpečným členěným z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem je začleněna do:
ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007 ed. 2:2007 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem prostřednictvím Změny 1:2010.

V současné době tedy platí ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007 včetně změny 1 vydané v roce 2010. Tato změna byla zpracována na základě úprav – zrušení IEC 60364-3 a převedení její náplně do jiných norem – provedených v rámci mezinárodní a evropské normalizace. Toto zrušení se prostřednictvím změn v evropských harmonizačních dokumentech promítlo do našeho souboru ČSN 33 2000, takže následkem toho ČSN 33 2000-3:1994 již od 1. 5. 2011 neplatí a také v ní přestaly platit naše národní přílohy. Poslední z těchto příloh obsahující přiřazení vnějších vlivů prostředí prostorům normálním, nebezpečným a zvlášť nebezpečným je začleněna do přílohy NA ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007 uvádějící, jak se uplatňují prostředky ochrany podle prostoru a podle způsobu provozu zařízení.

Z toho si uvedeme, jaká prostředí vytvářejí prostory zvlášť nebezpečné. Jsou to:

Prostory vlhké AB6 a AB7 s maximální relativní vlhkostí až 100 %, tzn., že se jedná o prostory, ve kterých může voda skapávat po stěnách, může se dostávat do zařízení a vytvářet vodivé cesty k neživým částem, může zvyšovat vodivost kůže při dotyku neživých částí.

Prostory mokré AD2 až AD8, to znamená veškeré prostory, ve kterých se může vyskytovat voda počínaje místy, kde může voda kondenzovat a skapávat (kryje se i s prostory vlhkými s AB6 a AB7, kde relativní vlhkost může dosáhnout 100 %), přes prostory s vodní tříští, stříkající a tryskající vodou až k úplnému ponoření elektrického předmětu. V tomto případě záleží na tom, jak intenzivní je působení vody. Např. venkovní prostory, kde se při dešti až lijáku může vyskytovat voda v podobě kapek, vodní tříště až stříkající vody, se mohou posuzovat jako prostory pouze nebezpečné, jestliže se tyto vlivy v daném prostoru vyskytují pouze občas a je zajištěno, že s elektrickým zařízením se bude manipulovat pouze v době, kdy působí maximálně jenom vnější vlivy normální nebo nebezpečné.

Prostory s extrémní korozní agresivitou AF4, což jsou prostory vystavené trvalému výskytu velkého množství korozivních nebo znečišťujících látek (např. v chemických továrnách). Toto působení bývá spojeno s vlhkostí a se zvýšenou vodivostí povrchů materiálů.

Prostory, v nichž je časté nebezpečí rázů a vibrací AG3 a AH3, kterými mohou být narušována ochranná opatření, jako je pospojování a uzemnění. Z hlediska ochranného opatření – ochrana malým napětím SELV a PELV odpovídajícím oddílu 414 této normy, kdy napětí živých částí v prostorech zvlášť nebezpečných odpovídá 50 V, pokud není umožněn dotyk živých částí a 25 V, pokud dotyk živých částí je umožněn, ale jenom na malé ploše, se tyto prostory pokládají za bezpečné.

Prostory, v nichž se pohybují invalidé zde je nutno dbát na snížené schopnosti zacházení s elektrickými zařízeními a spotřebiči, snížené schopnosti odpoutat se od elektrického zařízení s poruchou apod. Ochranná opatření se řeší s ohledem na charakter postižení.

Prostory s nebezpečím požáru hořlavých kapalin i když jsou hořlavé kapaliny považovány většinou za nevodivé, jejich různá aditiva jejich vodivost zvyšují, a pokud se někdo dotýká povrchu potřísněného takovou kapalinou, snižuje se elektrický odpor v místě tohoto dotyku.

Kromě toho se změnou Z1:2010 v ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007 požadavky na dozor nad zásuvkovými obvody nepodléhajícími povinnosti uplatnit pro ně citlivé proudové chrániče zmírnily na požadavek dohledu. Obdobně je tomu v otázce ochrany nevodivým okolím, neuzemněného místního pospojování a elektrického oddělení pro napájení více než jednoho spotřebiče. I u těchto ochran postačuje, jestliže jsou pod dohledem osoby znalé nebo poučené.

NOVÉ ZÁKLADNÍ ČSN PRO ELEKTROTECHNIKU rekapitulace nově vydaných norem a norem v přechodném období

Další změny v souboru elektrotechnických předpisových norem

ČSN 33 2000-4-43 ed. 2:2010 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-43: Bezpečnost – Ochrana před nadproudy
V normě došlo k těmto změnám:

- byly uvedeny nové informativní přílohy:
B – znázorňující podmínky koordinace mezi vodiči a ochrannými přístroji jistícími před přetížením,
C – znázorňující požadavky na umístění nebo vynechání přístrojů pro ochranu před přetížením a
D – znázorňující požadavky na umístění nebo vynechání přístrojů pro ochranu před zkratem,
- do rozsahu platnosti byly doplněny informace týkající se ohebných kabelů (ohebné kabely připojující zařízení pomocí zásuvkového spojení k pevné instalaci nejsou součástí rozsahu platnosti této normy a z tohoto důvodu nejsou nutně chráněny před nadproudy),
- požadavek, aby nulový vodič nebyl v síti IT rozveden, byl změněn na poznámku,
- byl doplněn požadavek na detekci harmonických proudů v nulovém vodiči k ochraně před nadproudy,
- byl doplněn požadavek, aby přístroje pro ochranu před zkraty byly schopny jak vést, tak přerušit zkratový proud,
- byla doplněna informace na vysvětlení ochrany před přetížením,
- byly rozšířeny údaje o tom, kde se požadavky na přístroje na ochranu před přetížením nemusí uplatňovat,
- je uvedeno větší množství příkladů toho, kde je dovoleno přístroje na ochranu před přetížením vynechat,
- jsou rozšířeny údaje o tom, kde se požadavky na přístroje na ochranu před zkratem nemusí uplatňovat,
- byly doplněny požadavky na zkratové schopnosti přípojnicových rozvodů.

K podmínkám jištění před přetížením:

IB ≤ In ≤ Iz

I2 ≤ 1,45 × Iz

Obr. 1 Podmínky přiřazení jištění před přetížením

K možnostem vynechání přístrojů jistících před přetížením:

Obr. 2 Možnosti, kde může být vynechán přístroj pro jištění před přetížením

K možnostem vynechání přístrojů před zkratem:

Obr. 3 Možnosti, kde může být vynechán přístroj pro jištění před přetížením


ČSN 33 2000-4-444:2011 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-444: Bezpečnost – Ochrana před napěťovým a elektromagnetickým rušením

Článek 444 stanoví požadavky a doporučení k tomu, aby se jejich aplikací umožnilo zabránit elektromagnetickému rušení, popř. aby se toto rušení snížilo. Norma je určena projektantům a těm, kteří se účastní navrhování, instalace a údržby elektrických instalací.

Elektromagnetické rušení ruší nebo poškozuje systémy informační technologie, technologie rozhlasové komunikace, řízení, ovládání a spojení, monitorování procesů, řídicích a automatizačních systémů. Přepětí a elektromagnetická rušení mohou být způsobeny proudy následkem úderu blesku, spínacími postupy, zkraty a ostatními elektromagnetickými jevy.

Tyto jevy se mohou objevit tam:
- kde existují velké vodivé smyčky,
- kde jsou ve společných trasách instalovány různé elektrické systémy vedení, např. silové napájení, sdělovací vedení, kabely pro řízení a signalizaci.
Silové kabely, které vedou velké proudy s velkou strmostí nárůstu proudů (di/dt) mohou indukovat přepětí v řídicích ovládacích a sdělovacích kabelech systémů elektrických instalací, které mohou ovlivňovat činnost připojených elektrických spotřebičů nebo je mohou i poškodit.

Elektrická zařízení citlivá na elektromagnetické účinky nemají být umístěna v blízkosti potenciálních zdrojů elektromagnetických emisí, jako jsou:
- spínací přístroje pro induktivní zátěže,
- elektromotory,
- zářivkové osvětlení,
- svařovací stroje,
- usměrňovače,
- střídače,
- frekvenční měniče (např. střídače) a regulátory,
- zařízení na zlepšování (kompenzaci) účiníku,
- výtahy,
- transformátory,
- podružné rozváděče,
- distribuční rozváděče.

Ke snížení elektromagnetického rušení působí následující opatření:
a) s ohledem na elektromagnetické jevy přenášené po vedení se za účelem zlepšení elektromagnetické kompatibility kvůli zařízením citlivým na elektromagnetické účinky doporučuje instalovat přepěťové ochrany a/nebo filtry,
b) vodivé pláště (např. pancéřování, stínění) kabelů, by měly být spojeny s CBN, pokud je vytvořena,
c) volbou společných tras pro instalace silových, návěstních a datových vedení (v souladu se 444.6) by se mělo zabránit vzniku indukčních smyček,
d) silové a návěstní kabely by měly být vedeny zvlášť a měly by se křížit, pokud možno v pravých úhlech (viz 444.6.2),
e) použití kabelů s koncentrickými vodiči, aby se snížily proudy indukované do ochranného vodiče, f) pro elektrická spojení mezi měniči a motory, jejichž pohon je frekvenčně řízený, je to použití symetrických mnohožilových kabelů (např. stíněných kabelů obsahujících samostatné ochranné vodiče),
g) použití návěstních a datových kabelů podle požadavků návodů výrobce na EMC,
h) kde je instalovaný systém ochrany před bleskem,

Silové a návěstní kabely musí být odděleny od svodů systému ochrany před bleskem (LPS) buď minimální vzdáleností, nebo použitím stínění. Minimální vzdálenost musí určit projektant LPS v souladu s ČSN EN 62305-3:2006.

ch) kde jsou použity návěstní nebo datové kabely, musí se dávat pozor na omezení poruchového proudu, který ze silového obvodu teče stíněními a jádry nebo uzemněnými datovými kabely. Může být také zapotřebí doplnit doplňující vodič, např. přemosťovacím vodičem (by-passem), aby bylo zesíleno stínění,

i) spoje ekvipotenciálního pospojování by měly mít co nejmenší impedanci, čehož se docílí:
- tím, že jsou co nejkratší,
- tvarem průřezu, jehož důsledkem je nízká induktivní reaktance a impedance na metr délky, např. propojovací opletení, u nějž poměr šířky k tloušťce je pět ku jedné.
j) jestliže je přípojnice uzemnění (podle 444.5.7) určená k tomu, aby podporovala systém ekvipotenciálního pospojování důležité instalace informační technologie v budově, může být instalován jako uzavřený okruh. (Toto opatření se přednostně uplatňuje v budovách telekomunikačního průmyslu.)

Pro sítě TN platí, že sítě TN-C se nesmí používat v novostavbách, které obsahují nebo u nichž je pravděpodobné, že budou obsahovat významné množství zařízení informační techniky. Doporučuje se, aby se sítě TN-C v existujících budovách obsahujících nebo u nichž je pravděpodobné, že budou obsahovat významné množství zařízení informační techniky, nadále nepoužívaly. Je totiž pravděpodobné, že v instalacích TN-C se proud zátěže nebo poruchový proud rozdělí prostřednictvím ekvipotenciálního pospojování do kovových součástí (např. potrubí, nosníků) v budově.

V nově stavěných budovách musí být sítě TN-S instalovány počínaje začátkem instalace– viz obr. 4. To by mělo být uplatněno i v existujících budovách napájených z veřejných nízkonapěťových sítí, které přitom obsahují, nebo je pravděpodobné, že budou obsahovat, významné množství zařízení informační technologie.

Obr. 4 Síť TN-S počínaje začátkem instalace

Jestliže se v instalacích existujících budov vyskytují potíže s elektromagnetickými vlivy, je možno situaci vylepšit následujícími opatřeními (viz obr. 5):
- použitím optických vedení nepoužívajících kovy, pro návěstní a datové obvody,
- použitím zařízení třídy ochrany II,
- použitím transformátorů s dvojím vinutím v souladu s ČSN EN 61558-2-1 ed. 2:2007 nebo ČSN EN 61558-2-4 ed. 2:2009 nebo ČSN EN 61558-2-6 ed. 2:2010 nebo ČSN EN 61558-2-15:2001. Sekundární (výstupní) obvod má být přednostně zapojen jako síť TN-S; pokud je to však pro specifické účely požadováno, je možno použít i síť IT.

Obr. 5 Možnost provedení opatření v existující budově

Legenda k obr. 5

·

Připojovací body pro uzemněné vodiče sloužící pro ochranné nebo pracovní účely

Označení vodiče PE

FE

Vodič pracovního uzemnění (nepovinný) užitý a připojený v pospojovaný podle pokynů provozovatele

Označení nulového vodič

SPD

Přepěťové ochrany

Označení vodiče vedení

Odkaz

Popis znázorněného opatření

1)

Kabely a kovové trubky vstupují do budovy ve stejném místě

2)

Společná trasa s odpovídajícím oddělením a zamezením smyček

3)

Co nejkratší vedení pospojování a vedení uzemněných vodičů paralelně s kabelem

4)

Stíněné návěstní kabely a/nebo vodiče s kroucenými páry

5)

Zamezení TN-C za vstupním napájecím bodem

6)

Použití transformátorů s oddělenými vinutími

7)

Místní horizontální systém pospojování

8)

Použití zařízení třídy ochrany II

 

Norma kromě toho podrobně rozebírá opatření v sítích TN, TT a IT, přemostění (by-pass), stínění, vytvoření sítě TN-S, resp. sítě se samostatným ochranným a samostatným nulovým vodičem v celém objektu nebo alespoň v jeho pokud možno největší části. Uzemnění vícenásobného zdroje napájení je předepsáno provést v jednom bodě. Ten je pak v případě sítě TN-S totožný i s bodem rozdělení vodiče PEN na vodič nulový a ochranný. Norma uvádí i opatření, která je vhodné aplikovat i v  budovách s existujícím rozvodem, do nichž se instalují nová, na elektromagnetické rušení citlivá zařízení. V normě jsou specifikovány způsoby pospojování, které by měly být aplikovány podle velikostí a rozsahů instalací. Pokud se týká souběžného vedení rozvodů informační techniky a silových rozvodů, stanoví norma požadavky na jejich oddělení i na správné provedení jejich stínění.

ČSN 33 2000-5-534:2009 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-53: Výběr a stavba elektrických zařízení – Odpojování, spínání a řízení – Oddíl 534: Přepěťová ochranná zařízení

Jak již bylo uvedeno, byla (prozatím) zrušena ČSN 33 2000-5-53:1994, která platila pro spínací a řídicí přístroje. To však neznamená, že by byly zrušeny další části oddílu 53 souboru ČSN 33 2000. ČSN 33 2000-5-537:2001 uvádějící podrobnější požadavky na přístroje pro odpojování a spínání zůstává v platnosti a k tomu ještě přibyl samostatně vydaný oddíl 534 pro přepěťová ochranná zařízení.
Norma stanoví základní požadavky na ochranná opatření, která je nutno v elektrických instalacích o napětí do AC 1 000 V provést, aby byla zajištěna ochrana elektrických a elektronických zařízení, ale i osob a majetku před přepětími.
Přepěťové ochrany musí být připojeny alespoň mezi následující body:
a) v instalacích, ve kterých je v místě nebo v blízkosti místa, kde jsou přepěťové ochrany instalovány, nulový a ochranný (PE) vodič přímo spojen, nebo v instalacích, ve kterých nulový vodič není rozveden, mezi každým vodičem vedení (tj. fázovým vodičem) a buď hlavní uzemňovací svorkou, nebo hlavním ochranným vodičem, podle toho, které spojení je kratší – připojení typu A,
b) v instalacích, v nichž v místě nebo v blízkosti místa, kde jsou přepěťové ochrany instalovány, přímé spojení nulového a ochranného (PE) vodiče neexistuje:
- buď mezi každým vodičem vedení (fázovým vodičem) a buď hlavní uzemňovací svorkou, nebo hlavním ochranným vodičem a mezi nulovým vodičem a buď hlavní uzemňovací svorkou, nebo hlavním ochranným vodičem, podle toho, které spojení je kratší – připojení typu B,
- nebo mezi každým vodičem vedení (fázovým vodičem) a nulovým vodičem a mezi nulovým vodičem a buď hlavní uzemňovací svorkou, nebo hlavním ochranným vodičem, podle toho, které spojení je kratší – připojení typu C.

Obr. 6 Připojení typu A v síti TN

 

Obr. 7 Připojení typu A v síti IT

Na obrázcích znamená:

3. Hlavní uzemňovací svorka nebo přípojnice

4. Přepěťová ochranná zařízení zajišťující ochrannou hladinu v souladu s kategorií přepětí II

5. Připojení přepěťových ochranných zařízení k zemi buď 5a nebo 5b, podle toho, které je kratší

6. Zařízení

7. Proudový chránič (RCD) instalovaný na straně zdroje od přepěťové ochrany

OCPD1 Nadproudový ochranný přístroj na začátku instalace

OCPD2 Nadproudový ochranný přístroj požadovaný výrobcem SPD

RA Zemnič (odpor zemniče) instalace

RB Zemnič (odpor zemniče) napájecí sítě

Norma pak dále řeší otázky umístění přepěťových ochranných zařízení (SPD) v jiných místech.

Pokud jde o volbu přepěťových ochranných zařízení (SPD), tak ty musejí vyhovovat ČSN EN 61643-11:2003 a včetně změny A11:2007, které obsahují požadavky na SPD, přičemž doplňující informace týkající se volby a uplatnění ochran jsou uvedeny v CLC/TS 61643-12.

Zkratová odolnost kombinace SPD a OCPD (nadproudového ochranného přístroje), jak ji výrobce SPD stanovil, musí být vyšší nebo rovna maximálnímu zkratovému proudu předpokládanému v místě instalace ochrany.

V souladu s ČSN EN 62305-4:2006 a CLC/TS 61643-12 musí být v instalaci zvážena potřebná koordinace SPD. Výrobci SPD musí ve své dokumentaci poskytnout dostatečné informace o způsobu, jak jejich koordinaci dosáhnout.

Ochrana před nadproudy a jejich následky při poruše SPD

Ochrana před zkraty způsobenými SPD je zajištěna nadproudovými ochranami OCPD 2, které se volí v souladu s doporučenými jmenovitými hodnotami pro nadproudové ochrany uvedenými v návodech výrobce SPD.

OCPD 2 může být vynechána, jestliže to charakteristiky předřazených přístrojů OCPD 1 dovolují.

Obr. 8 Zapojení, má-li přednost kontinuita napájení

Obr. 9 Zapojení, má-li přednost kontinuita ochrany

Na obrázcích znamená:
OCPD nadproudový ochranný přístroj (overcurrent protective device) požadovaný výrobcem SPD,
SPD přepěťové ochranné zařízení (přepěťová ochrana),
E/I zařízení nebo instalace, která má být chráněna před přepětími.

Instalace SPD ve spojení s proudovými chrániči

Pokud jsou instalována zařízení přepěťové ochrany (SPD) a na straně zátěže jsou proudové chrániče, tak ať už se jedná o chránič se zpožděním nebo bez zpoždění, musí být použit proudový chránič (RCD), který odolává rázovému proudu alespoň 3 kA při tvaru vlny 8/20 µs. Tomuto požadavku vyhoví chrániče typu S, odpovídající ČSN EN 61008-1 ed. 2:2005 a ČSN EN 61009-1 ed. 2:2005. Uvedená podmínka se nemusí uplatňovat u proudových chráničů instalovaných před doplňujícími přepěťovými ochranami (SPD) chránícími citlivá zařízení.

Přes uvedené opatření (chránič typu S) však určité zbytkové riziko přerušení napájení zůstává. Pokud se objeví rázový proud vyšší než 3 kA při tvaru vlny 8/20 µs, může chránič vybavit a způsobit přerušení napájení.

Měření izolačního odporu

Při měření izolačního odporu instalace v souladu s HD 60364-6 (ČSN 33 2000-6:2007), by měly být SPD instalovány na začátku instalace nebo v jeho blízkosti nebo v hlavním rozváděči, které neodpovídají z hlediska zkušebního napětí (jejich ochranná hladina je nižší než toto zkušební napětí), během provádění zkoušky odpojeny.

V případě, kdy přepěťové ochrany (SPD) spojené s ochranným (PE) vodičem jsou součástí zásuvky, musí při měření izolačního odporu vydržet zkušební napětí podle HD 60364-6 (ČSN 33 2000-6:2007).

Indikace stavu SPD

Indikace, že SPD již ochranu před přepětím neposkytuje, musí být zajištěna:
- buď indikátorem stavu přepěťové ochrany,
- nebo samostatným ochranným přístrojem přepěťové ochrany (SPD).

Připojovací vodiče
Připojovací vodiče jsou vodiče vedené od vodiče vedení k přepěťové ochraně a od přepěťové ochrany k hlavní uzemňovací svorce nebo k ochrannému vodiči.

Se zvětšováním délky napájecích vodičů přepěťové ochrany (SPD) se účinnost ochrany před přepětím snižuje. Aby se docílilo maximální ochrany, měly by být napájecí vodiče co nejkratší. Mělo by se vyhnout proudovým smyčkám (viz obr. 10). Vhodné by bylo, kdyby celková délka a + b nepřekročila 0,5 m, ale v žádném případě nesmí překročit 1,0 m. Jinak je možno zvolit zapojení podle obr. 11, a to za předpokladu, že délka vedení c nepřekročí doporučených 0,5 m, nesmí však překročit 1,0 m.

Aby délka připojení SPD byla co nejkratší a jeho indukčnost co nejmenší, mohou být přepěťové ochrany připojeny k hlavní uzemňovací svorce nebo ochrannému vodiči např. pomocí kovových krytů rozvodu, rozváděče nebo zařízení, které jsou připojeny k ochrannému vodiči PE.

Obr. 10 Příklad instalace přepěťových ochran (SPD) na začátku nebo v blízkosti začátku elektrické instalace

Obr. 11 Příklad instalace přepěťových ochran (SPD) na začátku nebo v blízkosti začátku elektrické instalace

Průřez připojovacích vodičů

Pokud je průřez vodičů vedení chráněného obvodu větší nebo rovný 4 mm2 mědi nebo jeho ekvivalent, musí být průřez uzemňovacích vodičů přepěťových ochran (SPD) alespoň 4 mm2 mědi nebo, pokud je z jiného kovu, musí být tomuto průřezu ekvivalentní.

Jestliže je průřez vodičů vedení chráněného obvodu menší než 4 mm2 mědi, průřez uzemňovacích vodičů přepěťových ochran nesmí být menší než průřez vodičů vedení.

Jestliže je objekt chráněn systémem ochrany před bleskem, je pro přepěťové ochrany (SPD) typu 1 podle ČSN EN 61643-11:2003 zapotřebí průřez 16 mm2 mědi nebo ekvivalentní (doporučuje se použít slaněný vodič).

Tab. 1 Informace o klasifikaci SPD podle různých platných i dříve platných norem mezinárodních evropských i národních

SPD
podle souboru ČSN EN 62305:2006

SPD
podle ČSN EN 61643-11:2003/A11:2007

SPD
podle IEC 61643-1:1998

SPD
podle E DIN VDE 0675-6

Používané slovní označení

SPD zkoušený na Iimp

typ 1

SPD třídy I

svodič třídy požadavků B

svodič bleskového proudu

SPD zkoušený na In

typ 2

SPD třídy II

svodič třídy požadavků C

svodič přepětí pro rozvody a pevné instalace

SPD zkoušený na kombinaci vln

typ 3

SPD třídy III

svodič třídy požadavků D

svodič přepětí pro zásuvky/koncová zařízení

ČSN 33 2000-5-534:2009 se používá značení podle ČSN EN 61643-11:2003/A11:2007. Na obr. 12 je znázornìn pøíklad instalace SPD typů 1, 2 a 3 v sítích TN-C-S.

Obr. 12 Pøíklad instalace přepěťových ochranných zařízení (SPD) typů 1, 2 a 3

Na obrázku znamená:

1 Začátek instalace

7 Upevněné zařízení, které má být chráněno

2 Distribuční rozváděč

8 Přepěťové ochranné zařízení typu 2

3 Vývod z distribuèního rozvádìèe

9 Přepěťové ochranné zařízení typu 2 nebo typu 3

4 Hlavní uzemňovací svorka nebo přípojnice

10 Oddělovací člen nebo vodič vedení určité délky

5 Pøepìové ochranné zaøízení typu 1

OCPD1, OCPD 2, OCPD 3: Nadproudové ochranné přístroje

6 Připojení k uzemnění (uzemňovací přívod) od přepěťového ochranného zařízení

 

 

ČSN 33 2000-5-551 ed. 2:2010 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-55: Výběr a stavba elektrických zařízení – Ostatní zařízení – Článek 551: Nízkonapěťová zdrojová zařízení

Norma obsahuje požadavky na instalace s následujícími způsoby napájení:
- napájení instalace, která není připojena k veřejné distribuční síti,
- napájení instalace, které je alternativní k napájení z veřejné distribuční sítě,
- napájení instalace paralelně s veřejnou distribuční sítí.
- vhodné kombinace výše uvedených způsobů:

Jako zdroje energie pro zdrojová zařízení se předpokládají:
- výbušné motory,
- turbíny,
- elektromotory,
- fotovoltaické články (viz též požadavky ČSN 33 2000-7-712:2006),
- elektrochemické akumulátory,
- jiné vhodné zdroje.

Přitom platí, že pro každý zdroj napájení nebo kombinaci těchto zdrojů, které mohou pracovat nezávisle na ostatních zdrojích nebo jejich kombinacích, musí být stanoven předpokládaný zkratový proud a předpokládaný zemní poruchový proud. Při žádném z předpokládaných způsobů práce zdrojů nesmí být překročena jmenovitá zkratová schopnost ochranných přístrojů v instalaci, a pokud to přichází v úvahu, ani přístrojů na straně dodavatele.

Z hlediska ochrany automatickým odpojením od zdroje je třeba pamatovat na to, že impedance náhradního zdroje je obvykle mnohem větší než impedance sítě distributora elektrické energie. S tím je třeba počítat při ověřování impedance smyčky v sítích TN. Jestliže generátor zajišťuje napájení jako spínaná alternativa k síti TN, nesmí ochrana automatickým odpojením od zdroje spoléhat pouze na spojení s uzemněným bodem distribuční sítě dodavatele elektřiny. Musí být zajištěn vhodný zemnič.

Jestliže ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí instalace napájené ze statického měniče závisí na automatickém sepnutí spínače pro přemostění a k funkci ochranných přístrojů na straně od spínače ke zdroji nedojde v době požadované článkem 411 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007 (stanovující pro sítě TN 230/400 V doby odpojení 0,4 a 5 s), musí být zajištěno doplňující pospojování mezi neživými a cizími vodivými částmi současně přístupnými dotyku, které jsou od statického měniče na straně zátěže. Pospojování musí vyhovovat čl. 415.2 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007.

Odpor vodičů doplňujícího pospojování požadovaný mezi vodivými částmi současně přístupnými dotyku musí v případě střídavého proudu splňovat následující podmínku:

kde Ia je největší poruchový proud, který může samotný statický měnič dodávat po dobu do 5 s.

Jestliže zdrojové zařízení zajišťuje napájení jako spínaná alternativa normálnímu napájení instalace, nesmí zdroje pracovat paralelně s distribuční síti dodavatele. K zajištění tohoto požadavku je možno použít:
- elektrické, mechanické nebo elektromechanické blokování mezi spínacími ústrojími nebo řídicími obvody přepínacích přístrojů,
- systém zámků s jediným přenosným klíčem,
- třípolohový přepínač s oddělenými polohami,
- automatický přepínač s příslušným blokováním.

Norma také stanoví doplňující požadavky na instalace, ve kterých může zdrojové zařízení pracovat paralelně s dalším zdrojem včetně distribuční sítě dodavatele elektřiny. V případě distribuční sítě dodavatele elektřiny se musí s ohledem na zvláštní požadavky s příslušným dodavatelem elektřiny jednat.

Pokud se týká požadavků na elektroinstalace obsahující staniční baterie, je vyžadováno, aby staniční baterie byla umístěna ve vyhrazeném prostoru a v případě menších baterií v bezpečném pouzdře. Prostor nebo pouzdro pro staniční baterie musí být odpovídajícím způsobem větrané. Pro akumulátorovny platí ČSN EN 50272-2:2002 Bezpečnostní požadavky pro akumulátorové baterie a akumulátorové instalace – Část 2: Staniční baterie.

ČSN 33 2000-5-56 ed. 2:2010 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-56: Výběr a stavba elektrických zařízení – Zařízení pro bezpečnostní účely

Hlavní změny oproti předchozímu vydání jsou uvedeny níže:
- byla doplněna řada nových definic, např. doba přepnutí, centrální napájecí systém, napájecí systém nízkého výkonu, přednostní obvod a úniková cesta,
- automatické napájení je nyní tříděno podle maximální doby přepnutí, např. napájení s krátkým přerušením znamená, že automatické napájení je zaručeno do 0,5 s,
- bezpečnostní zdroje, které mohou pracovat paralelně se sítí, jsou uvedeny v 560.6.9,
- nyní jsou uvedeny požadavky na baterie pro bezpečnostní zdroje centrálních napájecích zdrojů a zdrojů nízkého výkonu,
- nově se vyžadují schémata ve formě přehledových schémat zapojení, schémata znázorňující umístění zařízení a seznam zařízení trvale připojených k bezpečnostnímu zdroji,
- požadují se návody k obsluze.

V českém znění normy byl ve většině případů termín zařízení pro případ nouze nahrazen termínem zařízení pro bezpečnostní účely (to je vidět i z upraveného názvu normy). Komise, která české znění normy zpracovávala i TNK 22 pro elektrotechnické předpisy totiž shledaly, že ve většině případů se nejedná o napájení elektrických zařízení, která jsou okamžitě bezpodmínečně nutná k záchraně lidských životů, ale jedná se o zařízení potřebná k zajištění provozu při výpadku normálního, většinou síťového napájení. Ponechány byly termíny nouzové osvětlení, nouzové svítidlo, nouzový provoz, nouzové účely, nouzové systémy, nouzový výkon, nouzový režim v případech, kdy se jedná skutečně o napájení v případě nouze (požár nebo jiné ohrožení).

Elektrický bezpečnostní napájecí systém pro bezpečnostní účely je buď:
- neautomatický, který je uváděn do činnosti obsluhou, nebo
- automatický, jehož uvedení do provozu nezávisí na obsluze.
Automatické napájení je tříděno následujícím způsobem podle maximální doby přepnutí:
- bez přerušení: automatické napájení, které zajišťuje kontinuální napájení za stanovených podmínek během doby, kdy dochází k přepínání, např. s uvažovanými změnami napětí a kmitočtu,
- velmi krátké přerušení: k automatickému napájení dojde během 0,15 s,
- krátké přerušení: k automatickému napájení dojde do 0,5 s,
- průměrné přerušení: k automatickému napájení dojde do 5 s,
- střední přerušení: k automatickému napájení dojde do 15 s,
- dlouhé přerušení: k automatickému napájení dojde za dobu delší než 15 s.

Doba přepnutí základního bezpečnostního zařízení musí odpovídat požadavku na zajištění předepsaného provozu.

Zařízení pro bezpečnostní účely požadovaná při požáru musí splňovat následující dvě doplňující podmínky:
- elektrický bezpečnostní zdroj musí být zvolen tak, aby zajišťoval napájení po odpovídající dobu a
- všechna zařízení pro bezpečnostní účely musí zajišťovat, ať už konstrukcí nebo montáží, odolnost proti ohni po odpovídající dobu.

Pokud se jako ochranné opatření pro ochranu před úrazem elektrickým proudem používá automatické odpojení od zdroje, má se přednostně použít ochrany, při níž nedochází k odpojení při první poruše. Při použití sítí IT se musí použít hlídač izolačního stavu, který zvukově i opticky hlásí první poruchu.

Umístění zdrojů

Zdroje (akumulátorové baterie, primární články, generátory) pro napájení zařízení pro bezpečnostní účely:
- musí být instalovány jako upevněná zařízení tak, aby na ně porucha normálního napájení nemohla mít nepříznivý vliv,
- musí být umístěny ve vhodném, odpovídajícím způsobem větraném prostoru,
- smí být přístupné pouze osobám znalým nebo poučeným (BA5 nebo BA4).

Bezpečnostní zdroj navíc může být použit pro jiné účely než pro napájení zařízení pro bezpečnostní účely za předpokladu, že tím nebude použitelnost pro napájení zařízení pro bezpečnostní účely ohrožena. Porucha vzniklá v jiném obvodu než pro bezpečnostní účely, nesmí přerušit žádný obvod pro bezpečnostní účely.

Pro bezpečnostní zdroje, které nejsou schopné pracovat paralelně, se musí učinit odpovídající opatření, aby nemohly být paralelně zapojeny. Toho je možno dosáhnout mechanickým blokováním.

Centrální napájecí systémy i nízkovýkonové napájecí systémy (do 500 W na dobu 3 h) musejí vyhovovat ČSN EN 50171:2001 Centrální napájecí systémy. Baterie centrálních napájecích systémů musí být větrané nebo s regulačním ventilem, bezúdržbového typu a mohou být do těžkého průmyslového provozu. Baterie nízkovýkonových napájecích systémů musí být plynotěsné nebo s regulačním ventilem, bezúdržbového typu a musí být rovněž do těžkého průmyslového provozu.

Zdroje nepřerušovaného napájení (UPS) musí být schopné působit na ochranné přístroje distribučního obvodu, vybavit bezpečnostní přístroje, jestliže pracují za nebezpečných podmínek při napájení z baterie prostřednictvím měniče. Pokud se týká baterií, ty musí odpovídat požadavkům pro centrální napájecí systémy.

Obvody pro bezpečnostní účely:
- musí být nezávislé na ostatních obvodech,
- pokud nejsou odolné proti ohni (viz například kabelové trasy s integrovaným zachováním funkce za požáru podle ČSN 73 0848:2009), nesmějí procházet místnostmi vystavenými nebezpečí požáru (BE2),
- v žádném případě nesmějí procházet zónami vystavenými nebezpečí výbuchu (BE3),
- je možno u nich vynechat ochranu před nadproudy v případech, kdy ztráta napájení může způsobit velkého nebezpečí; přetížení je však nutno sledovat,
- spínače a řídicí přístroje musí být zřetelně označeny a společně umístěny v místech přístupných pouze osobám znalým nebo poučeným (BA5 nebo BA4),
- v zařízeních napájených ze dvou různých obvodů s nezávislými zdroji nesmí porucha v jednom obvodu narušit ochranu před úrazem elektrickým proudem ani řádnou funkci druhého obvodu,
- kabely obvodů pro bezpečnostní účely:
  - jiné než s kovovým stíněním, požáru odolným, musí být odpovídajícím a spolehlivým způsobem, tzn. dostatečným odstupem nebo přepážkami, odděleny od kabelů ostatních obvodů, včetně kabelů ostatních bezpečnostních obvodů,
  - s výjimkou instalací pro výtahy sloužící při záchranné činnosti v případě požáru a instalace výtahů, pro něž platí zvláštní požadavky, nesmějí být instalovány v šachtách výtahů nebo jiných prostorech, v nichž může vznikat komínový efekt,

- musí být k dispozici:
  - výkresy elektrických bezpečnostních instalací,
  - seznam všech zařízení na elektrický proud, které jsou trvale připojeny k bezpečnostnímu napájení,
  - návody k obsluze pro bezpečnostní přístroje a elektrická zařízení pro bezpečnostní účely.

Instalace baterií musí vyhovovat ČSN EN 50272-2:2002 Bezpečnostní požadavky pro akumulátorové baterie a akumulátorové instalace – Část 2: Staniční baterie (nahradila ČSN 33 2610:1979).

Pro systémy vedení se musí použít:
- kabely s minerální izolací,
- kabely odolné hoření,
- systém vedení zajišťující potřebnou ochranu před požárem a mechanickou ochranu (využít lze i kabelové trasy s integrovaným zachováním funkce za požáru podle ČSN 73 0848:2009).

Tyto systémy musí být montovány a instalovány tak, aby během požáru nebyla narušena jejich celistvost.

Systémy nouzového únikového osvětlení

Mohou být napájeny:
- z centrálního napájecího systému, nebo
- z nouzových svítidel s vlastním samonabíjením.

Pro systémy vedení pro centrálně napájený systém nouzového osvětlení platí:
- musí v případě požáru zachovat kontinuitu napájení od zdroje ke svítidlům po odpovídající dobu (použitím kabelů s vysokou odolností proti požáru),
- uvnitř požárního úseku se musí pro napájení svítidel buď používat kabely s vysokou odolností proti požáru, nebo u prostorů s více než jedním nouzovým svítidlem musí být taková svítidla napájena ze dvou oddělených obvodů tak, aby v případě ztráty jednoho obvodu byla dodržena hladina osvětlení podél únikové cesty,
- pokud jsou náhradní svítidla napájena z oddělených obvodů, musí být nadproudové ochranné přístroje použity tak, aby zkratovaný obvod v jednom obvodě nepřerušil napájení sousedních svítidel v požárním prostoru nebo svítidel v sousedních prostorech,
- z žádného koncového obvodu nesmí být napájeno více než 20 svítidel, jejichž celkové zatížení nepřevýší 60 % jmenovitého proudu nadproudového ochranného přístroje,
- žádné přístroje pro rozvod, řízení nebo ochranu nesmí narušit celistvost obvodu,
- systém osvětlení by měl odpovídat ČSN EN 1838:2000 Světlo a osvětlení – Nouzové osvětlení.

Rozeznávají se zajištěný a nezajištěný způsob napájení. Při nezajištěném způsobu napájení se nouzové osvětlení aktivuje automaticky při selhání normálního osvětlení. Při zajištěném způsobu nouzového osvětlení je nouzové osvětlení zapnuto obvykle s normálním osvětlením, při jehož výpadku zůstane svítit. Jestliže je znovu obnoveno normální napájení z distribučního rozváděče nebo sledovaného obvodu, musí se nouzové osvětlení v nezajištěném provozu automaticky vypnout.

Dále si norma všímá různých způsobů spínání a přepínání nouzového osvětlení, typů svítidel, aby odpovídaly doby přepínání atd.

Svítidla nouzového osvětlení a přístroje v jim příslušejících obvodech musí být označeny červeným štítkem o průměru alespoň 30 mm.

Ochrana před požárem

Systémy vedení pro detekci požáru a silové systémy pro jeho zdolávání musí být napájeny z odděleného obvodu napájeného z hlavního napájecího zdroje.
Přednostní obvody, pokud se takové vyskytují, musí být spojeny přímo na napájecí stranu odpojovacího spínače hlavního rozváděče.

Pokyny:
- pro nouzové osvětlení jsou uvedeny v informativní příloze A (uvádí jaké požadavky je třeba v kterých prostorech uplatňovat),
- pro zařízení na ochranu před požárem jsou uvedeny v informativní příloze B (uvádí doporučené doby provozů zdrojů a maximální doby jejich přepnutí a požadavky na vybavení těmito zdroji).

Uvedenou normu, jak již některé odvolávky v ní naznačují, je třeba aplikovat s příslušnými požadavky norem stavebního oboru, a to pod skupinovým názvem Požární bezpečnost staveb, kterým přísluší třídicí znaky 73 08XX (např. ČSN 73 0802:2009 a ČSN 73 0848:2009).


Vytvořeno: 9. 8. 2011
     
     
    Facebook
    Twitter Obchod IN-EL