AD-309 Otázka snížení oteplení motoru v prostoru s hořlavým prachem

Potřebujeme určit prostředí pro míchačku, kde se nasypává materiál ručně z pytlů (jedná se o takovou násypku s míchadlem). Nejvíce se daná situace přibližuje ČSN EN 61241-10 příloha A, příklad A.1, pouze s tím rozdílem, že míchadlo má instalované odsávací zařízení, podobně jak tomu je v příkladu A.2. Akorát že instalované odsávání neodvede příliš prachu při nasýpání, protože se pytle sypou mírně nad míchačkou a většina prachu při vysýpání odchází do ovzduší mimo. A jelikož se jedná o míchačku, má cca 30 cm od násypného místa pohon míchadlo, tzn. prach vzniklý při sypání zasáhne motor a i se na něm usazuje. Prakticky spadá do zóny 21, protože se cca 1/2 provozu nepracuje s hořlavými prachy. Ovšem nejhorší surovina má teplotu vznícení usazeného prachu 140 °C (sušená syrovátka), dle požárně technické charakteristiky, vznícení rozvířeného prachu 450 °C a spodní mez výbušnosti 60 g/m³. Provádí se zde pravidelný úklid a vrstva prachu nedosahuje nikdy více jak 5 mm. Pokud odečteme od teploty 140 °C (-75 °C) jako bezpečnostní odstup, dostaneme se na teplotu 65 °C.
A běžně prodávané motory dosahují teploty T125 °C.
Co s tím? Je moje úvaha správná?
V jiných protokolech o určení vnějších vlivů jsem se dočetl, že pokud vrstva prachu nedosáhne 1 mm (uhelný prach), jedná se o prostředí jen s nebezpečím požáru.
V ČSN EN 61241-10 jsem toto nenašel.
Při sypání bude vznikat rozvířený prach a tam je teplota 450 °C?