Dle ČSN 34 1390 čl. 64 d) musí být u objektů vyšších než 30 m (nad zemí) svod na každých 15 m obvodu půdorysu. Zcela jasná formulace až na určení skutečné výšky objektu (nad zemí). U takto vysokých budov lze předpokládat, že existuje projektová dokumentace, ze které lze výšku zjistit. Ale tato dokumentace většinou neobsahuje např. anténní stožáry nebo dodatečně vybudované kovové komíny plynových kotelen. Je nutno je do výšky objektu uvažovat?
Další možnost je, že dokonce na dodatečně vybudované konstrukce na střeše je projektová dokumentace, ze které vyplývá, že došlo k navýšení objektu o několik metrů - typický příklad jsou kovové konstrukce mobilních operátorů - ale projektanta nezajímalo, že došlo k zvětšení výšky a že by se to mělo možná projevit i na počtu svodů hromosvodu. Ano nebo ne?
Konkrétní příklad:
Škola - dle stavebního projektu výška 29 m. Na budově již před instalací nové konstrukce pro antény mobilního operátora instalován TV anténní stožár výšky cca 4 m, ale ne na nejvyšším místě budovy, takže skutečná výška od terénu po vrchol tohoto stožáru cca 32 m. Při předchozí revizi jsem nevěděl, zda je nutno do výšky budovy uvažovat i anténní stožáry (a nevím to dosud) a vzhledem k nepatrnému převýšení (2 m) nad kritických 30 m jsem považoval počet svodů určený dle kritéria 1 svod na každých započatých 30 m obvodu za vyhovující.
Dnes je situace taková, že na nejvyšším místě budovy jsou vybudovány 3 nové stožáry mobilního operátora o výšce 6 m. Je na ně vypracována projektová dokumentace. Výška objektu včetně těchto stožárů je 35 m. Stožáry jsou spojeny s hromosvodem. Počet svodů zůstal nezměněn. Je to v pořádku nebo je nutno zdvojnásobit počet svodů celého objektu? Nebo by postačilo kompromisní řešení, např. zvýšit počet svodů jenom v místě instalace stožárů?
| 
