+

AC-120 Spojování krytiny a dalších vodivých částí s hromosvodem (ještě k AC-119)

OTÁZKA:
Spojování krytiny a dalších vodivých částí s hromosvodem (ještě k AC-119)

Neznám parametry krytiny Ranila, takže můj dotaz se možná nebude týkat přesně dané krytiny.
Některé střešní krytiny se skládají z jednotlivých kovových, plastem krytých, relativně malých dílů, a při montáži není vzhledem k povrchovému plastu provedeno jejich vodivé spojení. Je možno i takovou střechu považovat za velký kovový předmět (ve skutečnosti jde o mnoho malých předmětů)? Můj názor je, že z hlediska ochrany před bleskem ano, protože vzhledem k tloušťce plastu, dojde k průrazům a dočasnému propojení. Takže pokud bude spojení krytiny sloužit pouze k odvedení náboje z krytiny a krytina nebude použita jako svod, je to asi v pořádku?
Jiná situace může vzniknout u okapových žlabů - některé moderní jsou dnes tvořeny samostatnými 1 až 2 m dlouhými díly propojenými plastovými spojkami se vzdáleností kovových dílů cca 1 cm. Zde dle mého názoru už okap není velkým kovovým předmětem a jeho připojení by asi nebylo nutné? Problém u těchto okapů vidím v tom, že jsou instalovány na okraji střechy, což je z hlediska úderu blesku exponované místo, navíc často na okraji prostoru chráněného jinými jímači (nebo také mimo, pokud není instalace jímačů zcela v souladu s ČSN). Klasické okapové žlaby v případě úderu blesku dle mého názoru spolehlivě splnily jak funkci jímače, tak svodu (přestože to ČSN 34 1390 nepovolovala). U moderních, izolačními prvky dělených, okapových systémů ale nelze spolehlivou funkci svodu předpokládat ani když bude okap s okolo probíhajícím vedením hromosvodu spojen. Takže při výměně okapů může dle mého názoru dojít ke snížení ochrany objektu před bleskem, i když na vlastním hromosvodu nebyly provedeny změny.

Otázku podává: Ing. Jan Bešta
Další obsah stránky je přístupný pouze pro předplatitele
Vytvořeno: 20. 5. 2008
 
 
Facebook
Twitter Obchod IN-EL