AC-366 Izolovaný versus neizolovaný hromosvod (Nový příspěvek 16. 4. 2018.)

Měl bych dotaz k normě ČSN EN 62305-3 ed. 2, a to konkrétně na rozdíl mezi izolovaným (oddáleným) hromosvodem a neizolovaným (neoddáleným) hromosvodem. Izolovaný je vcelku jasný – provádí se buď vodiči HVI, nebo pomocí izolačních tyčí anebo umístěním mimo stavbu (stožárový hromosvod), aby byla dodržena dostatečná vzdálenost. To jsou asi jediné možnosti.

Nejasnosti mám u neizolovaného (neoddáleného) hromosvodu. Je u tohoto hromosvodu nutné dodržen dostatečnou vzdálenost s? Je neoddálený hromosvod tzv. Faradayova klec? Na jednom školení jsem slyšel, že hromosvod se může dělat touto Faradayovou klecí. Nevím ale, jestli je to myšleno jako neoddálený hromosvod. V tabulce 5.3.3 Umístění neoddáleného LPS jsou typické hodnoty vzdáleností mezi svody. Tyto vzdálenosti podle mého názoru můžou těžko vytvořit Faradayovu klec. Je nutné od takto provedených svodů dodržet dostatečnou vzdálenost s?

Pokud Faradayova klec není neoddálený hromosvod, musí se tu dodržet dostatečná vzdálenost s? V čl. 6.3 se píše „dostatečnou vzdálenost není nutné dodržet u staveb s kovovým nebo elektricky vzájemně propojeným ocelovým armováním. Pokud je to takto provedeno, jedná se o neoddálený LPS“? Dále v čl. E.4.3 Stavby ze železobetonu – pokud provedu LPS podle tohoto článku, jedná se o neoddálený hromosvod, a neřeším tam dostatečnou vzdálenost? Tzn. nezajímá mě vzdálenost mezi armováním v podlaze a kabelem. Já bych to chápal tak, že když mám neoddálený hromosvod, tak spojím armování, udělám svody podle čl. 5.3.3 a nemusím od tohoto armování a svodů dodržet dostatečnou vzdálenost s. A taky by mě zajímalo doporučení, kdy zvolit izolovaný nebo neizolovaný hromosvod.

L. Kostka